pondělí 26. prosince 2011

Ali a jogurt

tak napred ze ne...



a pak toto....

sobota 17. prosince 2011

Vanocni besidka


Na zpivanicku jsme meli besidku.
Alenku jsme muslei probudit, takze skoro pul besidky se jeste porad nemuze roshodnout jestli se ji to zda nebo ne.

ucime se stat

prave jsme ve fazi, kdy chce Ali vsechno delat ve stoje.
jenomze nozicky ji jeste az tak moc neslouzi a maminy bicepsy si uz zacaly stezovat.
tata vyrazil do obchodu a koupil nam bouncer.
zatim se to Ali libi, tak si myslim, ze aspon ten caj si rano budu muc udelat obou-ruc a Ali se muze vsele pohupovat v bounceru na zemi.
hura!

pro zdenecka

úterý 8. listopadu 2011

Ovoce

Zkousime jestli s ovocem budem uspesnejsi.

Prozatim mlade pani vubec nechutna domaci strava, naopak jabka uvarena ve Woolworth ji jedou jako nic na svete.

Pro ted zijeme z jogurtu a varenych jablek. Jsem zvedava jak dlouho.


čtvrtek 3. listopadu 2011

Dnes je k veceri kurka chleba

Posledni dva dny se Alence nechce veceret. Stiskne rtiky "a ne", ani trosilinku je nepootevre.
Zkousime ji tu dlouhou chvili v zidlicce ruzne ukratit a zda, ze jsme mozna az moc uspesni.
Vcerejsi chlebik ji vystacil na dlouhych deset minut.
Tri a pul minuty vam z toho posilam.

neděle 23. října 2011

pátek 21. října 2011

středa 19. října 2011

pondělí 17. října 2011

pondělí 10. října 2011

Rolling

Uz se umime pekne pretacet :)

čtvrtek 29. září 2011

úterý 20. září 2011

čtvrtek 15. září 2011

úterý 23. srpna 2011

Frigatni nudle

Kazdy ma prece neco rad a neco ne. S tim se budu potykat za par tydnu, kdyz uvarim Alce hrusku a ona bude chtit kedluben.
Ted si ale musi dat to, co ji mamka. Vcera jsme meli indicke kari. Ted kojim a rikam si, ze ji to vubec nevadi a basti jako das.
Co kdyz ale mela chut na frigatni nudle a ne na jatrove knedlicky?
V tom maji mimina docela smulu :(

Hubne cela rodina

Dalsi pondelni prohlidka je za nama a ani tentokrat jsme nedokazali nabrat dost kilecek abychom zapusobili na sestricku Lindu.
Za deset dni pouhych 150g.
Pravda od posledni navstevy Alenka krapet stonala. Ty injekce ji vyvedly z miry.
Presto, jsem doufala, ze mame o nejaky ten faldik vice.
Inu musime se vide snazit.

pondělí 22. srpna 2011

Jako siska v lese

Vcera rano se Alca vzbudila brzy a v 6 si chtela s mamkou povidat. Na mamku ale maucely kocky, ze chteji jidlo, tak jsme se vsichni ctyri vydali do kuchyne. Alenku jsme dala na zem do houpackya zacla jsem chystat zradlo pro kocky.

Alca mela evidentne stastna, ze je v kuchyni a vzdycky kdyz ma Alca radost tak zacne delat klubicko. Stahne brisni svaly, predkloni hlavu a zaklubickuje se jako pasovec.
Zadny problem kdyz je prikurtovana, ale mamka zapomnela a umite si asi predstavit, co se stalo.

Houpacka je na nejvyssim bode sveho zhupu a v ten samy moment se Alenka predkloni a nez jsem priskocila byla hlavou na kachlickach.

Jeste ted je mi uzko, kdyz na to pomyslim.

čtvrtek 18. srpna 2011

Dennik cinnorode matky

Tak uz zase renovujem.
Tentokrat bydlik pro sluzky. Doted to bylo skladiste naseho haraburdi, ale ponevac Sipho ted dochazi denne, tak to musime trochu zkulturnit.
No a kdyz uz to delame, tak at to nejak vypada, cili prestavujem sakumprask vsechno.

Zaclo to slibne. Rozvrhli jsme praci na nekolik dni, kteryzto plan letel hned prvni den oknem. Vytluceni kachlicek trvalo pomerne kratce, zejmena v porovnani s delkou cekani na zamecnika, ktery nas zdrzoval od prace. Presneji receno nebyl to zamecnik, ale Sipho, ktera rano zlomila ve dverich klic. Zrovinka pred tim, nez prisli delnici.

Instalater musel tedy prijit o dva dny drive a zednik tez.
Dnes je 3 den stavby a uz chybi jen zacistit zdi a vse natrit.

Abych to nemela tak lehke, tak jsem se nechala premluvit na golf a vyrazila jsem rano pred 8. Vratila jsem se slunickem spalena a ocekaval me tu dlouhy shopping list.
Toti pisu, kdyz cekam na cement u rampy obchodu.

Furt se neco deje.

pondělí 15. srpna 2011

Uzasne sehrani

Od minuleho tydne je Alenka nejstastnejsi, kdyz muze travit sve bdele chvilky v klokance pozorovanim okoli.
Na to, ze zprvu nechtela v te "zatracene" veci byt ani minutu, je ted radosti bez sebe, kdyz ji bereme takto na vychazku nebo kdyz ji "namirime" na zajimavy rozhovor ci jinou spolecenskou udalost, jako napriklad deti na hristi.
Kdyz uz ma dost, tak si jen tak napul pusy knikne, mama pochopi, ze je treba zmenit polohu na lezato, a v tu ranu usne.
To nema chybu !

neděle 14. srpna 2011

Sen kazde matky

Od ctvrtecniho ockovani nam Alenka spi jako andilek.
Prvni prospanou noc jsme pripisovali vysileni z ockovani a panadol sirupu. Pak se to ale opakovalo dalsi noc znovu a dneska uz je to po treti co Alenka spala 8 hodin vkuse a po napiti dalsi 3:)
Copak si muzeme stezovat????
Drzte nam palce at ji to vydrzi.

čtvrtek 11. srpna 2011

OJO prodavac ovoce

Misa a Sonka si mozna pamatujou na cahounskeho cernocha, co u nas na krizovatce u domu prodava avokado a jine ovoce.
Jeho taktika prodeje je neprotrela. Priplyzi se k okynku a zarve na vas neco, co by se pri nejlepsi vuli dalo desifrovat jako "ojo!" nebo "vojo!".
Dneska jsme se se Sipho a Alenkou vraceli z nakupu a on na nas opet rval to svoje "ojo!".
Tak jsem se otocila na Sipho a ptam se ji: "co znamena to "ojo"?
Sipho se rozchechtala a rika mi: "on ale rikal "how are you" (neboli how're'ya).

huhh ??*!!*??

Z toho plyne, ze na cestach je fakt dobre mit domorodeho prekladatele :)

pondělí 8. srpna 2011

Male - velke oslavy

Dnes jsme prekrocili milnik 3 mesicu. Jupi.
Oslavili jsme to naprosto normalnim dnem.
Ale jak se rika rutina je nas kamarad!

pátek 5. srpna 2011

Netece

Zrejme si nekdo nekde rekl, ze je treba tu dennodenni nudu nejak zpestrit a co lepsiho nez den bez vody na tom svete muze byt?
Jak rekla Sonka: bez vody je to s detmi fakt luxus.
Alca sice koukala podesene, kdyz jsme ji ukladali ke spanku nemytou, ale zabrala v normalni hodinu a dokonce si dala na oslavu tohoto nesmirne zajimaveho dne nepreruseny 8 hodinovy spanek.

úterý 2. srpna 2011

Bilance

Za 5 dni bude mit Alenka 3 mesice.
Prvni velky milnik.
Odted uz bude moct lekarskou komorou obezretne prosetrene a peclive vybrane leky.
Taky v obchodech se posunula do druhe konfekcni velikosti 3 az 6 mesicu.
Hlavne ale uz o ni nerikame, ze ma 13 nebo x tydnu. Ted uz ma 3 mesice a basta!
Uz je to velka holka.

To to leti!

Rasa, rasa, sem tam dlouha



To jsem nevedela, ze nejdrive naroste miminkum rada kratkych ras a pak z toho zacnou vycuhovat rasy zavodnice, co se rozhodly narust delsi, nez ty ostatni :)

pondělí 1. srpna 2011

Veliky krok do sveta

Tak ta nase zabka uz umi vyplaznout na pozadani jazyk.
Cekali jste neco prevratnejsiho?
Ja bych rekla, ze to je dost slusny pokrok.
Ted kdyz k pujdem na prohlidku k doktorovi, tak je prekvapime tim, jak pripravene budem umet vyplaznout jazyk.
Taky budem vedet 'co ma Alca na jazyku' a muzem taky zacit s 'jazykolamy' :)
Co vam mam povidat, je to dvereotevirajici zivotni zmena.

sobota 30. července 2011

Prekvapko

Jednou za cas si musime ujasnit kdo tomu tady veli. Mama s tatou se muzou snazit uspavat, co jim sily staci, ale kdyz jsem se rozhodla, ze ne, tak ne.
Od 3 az do 9 jsem to vydrzela!
Pred spanim jsem si jeste dala na 3x 150ml mlicka a pak jsem si na 8 hodin schrupla.

pátek 29. července 2011

Stolovaci navyky

V nedeli koncime 12 tyden a pokud vse pujde dobre okolo 17 tydne bychom mohli zacit s tou srandou, ktere se tu rika "introducing solids".
Mama uz umistila jidelni zidlicku ke stolu, aby se na tento fakt mohli vsichni rodinni prislusnici psychicky pripravit.

Predevcirem jsem dokonce absolvovala kurz o tom, jak na to a hned z kraje nas pozadali o to se zamysleli nad tim, jake mame v rodine stolovaci navyky.

Tak jsem to vcera sledovala. Pravda, bylo nas vic nez obvykle, ponevac jsou u nas na navsteve Clive a Corrinee. Prisli i Haydn a Brittany.

Jednoznacne musime prehodnotit nas styl, pac nikdo nesedel u stolu!

Jedna skupina se koukala na TV a resili atentant v Oslu. Druha skupinka sedela v obyvaku na gauci a resili rozchod nejakeho paru.

Behem "vecere" putovaly nejake pecene brambory z talire toho, co uz nechtel, na talir toho, kdo by si rad jeste nejake pridal.

Taky se ruznily talire, co se vracely do kuchyne. Nekteri nenechali ani drobitek a jini nechavali cele kopy jidla, byt si kazdy nabiral na talir jidlo sam.

Jsem nesmirne zvedava, co si ta nase zabka bude myslet, az tohle bude jednou pozorovat tema svyma zkoumavyma kukadlama.

Bojkot

U nas v JAR je ted popularni stavkovat. Stavkujou benzinove pumpy, popelari, odbory a nase Alenka. Asi si rikala, ze je cas zpestrit nam trochu zivot a tak se pridala k vyse uvedene skupine vytecniku.

Jak muze takove miminko stavkovat?
Jsou jen tri veci co Alenka do ted delala naprosto svedomite. Spani, kadeni a papani.
No ano, bez toho posledniho se pry ted obejde.
At se mamka treba postavi na hlavu. (Coz by mama udelala, kdyby to melo pomoct)

Sestra Linda to nazvala "breast strike", Sonicka nasla na netu, ze se tomu v CR rika "bojkot kojeni".

Proste, kdyz je cas kojeni a mama naivne nabidne prso a ne flasticku, byt se stejnym jidlem, zpusti Alenka rev, jako bych ji chtela utrhnout hlavu. Vetsinou skoncime se "snazenim", kdyz je Alca cela modra v obliceji a mama ma strach, ze se ji dite udusi.

Prvni den bojkotu skoncil 4:3 pro Alenku. Uvidime co bude zitra. Kazdopadne mamka pres noc nacerpala informace z netu a tak doufa, ze buje mit v boji taktickou vyhodu.

středa 27. července 2011

Nevidano

Tak me napadlo, jestli kdyz me mamka kojila, by ji vubec mohlo napadnout, ze az vyrostu a jednou budu kojit sve dite, ze pri tom budu moci serfovat po netu a psat do sveho bloggu.
Asi tezko.
A proto me zajima jak to bude vypadat za dalsich rekneme 30 let a jake vymozenosti bude mit k dispozici Alenka :)

62 na chlup presne

Hura. Dneska jsem se vazila a je to presnych 62 kilecek. Uz tyden jsem byla blizko (62.3 a 62.2). Ted mam presne tolik, co jsem vazila 'pred Alenkou'.

Jdu to oslavit kusem buchty.

Ale i tenhle uspech bledne pred tim, co shodil Ian. O vanocich mel rekordnich 90kg a dneska se vazil a mel 77,9kg. To je mazec, ze jo?

A to pritom jime obrovske porce jidla podle nove GL (glycemic load) diety Patricka Holforda.
Je to variace na GI (glycemic index) diety a jde spise o kombinace jidel, nez o to co se ma, a co ne. Jist se muze prakticky vsechno :)

Doporucuju !!!

úterý 26. července 2011

Teplutka

Vcera mela Alenka teplotu. Byla to nase prvni a s mamkou to pekne zamavalo.
Rikam si, ze nas na kurzu sahodlouze pripravovali na porod. Hodiny mluvili o jehlach a o dychani a o tom co bude po porodu se zminili jen okrajove. Soustredili se pak stejne jen na kojeni.

Dnes rano uz ma Alenka 36.7C. Doufam, ze ji to vydrzi.
Taky se modlim, aby ten kaslik, co slysim z postylky nepropukl v neco horsiho.

pondělí 25. července 2011

Lotion

Tak jsem si rikala, proc ma Ali na hrudnicku takove cervene mapy.
Rikam si asi je vysusena, namazu ji.

Tak ji mazu tim, co nam doporucili na jihoafrickou zimu. Jakysi Cetaphil.
Uz dva mesice ji tim mazu a az dneska jsem si ja trubka poradne precetla nazev.

Lotion cleanser

Vubec jsem to druhe slovo pred tim nevidela. To se divim, ze do ted vubec nejakou pokozku ma, kdyz ji "mazu" mydlem, trebaze kremovym?

Jsem idiot. Ode dneska ji mazu tim, co mi privezla Sonka. Setrila jsem si to a malem jsem tu nasi zabku vysusila jak pergamen.

Dasenka

Tak jak si Alenka oblibila pisnisky vcelich medvidku, tak se ji taky libi cist o Dasence. Dycky ale dojdeme jen na stranku 14. Pak to Alenka vetsinou zalomi a usne.
Takze co nasleduje po te, co Dasenka naucila zrat z misky je zatim velke tajemstvi.

Jak zajimave, ze usne zrovinka kdyz ji spisovatel klade na srdce, aby si z Dasenky brala priklad a rostla a silila na tele i na duchu jako to znamenite stene, jemuz se dostalo jmena Dasenka :)

Kazdopadne jeste jednou velke diky do Nehvizd za obstarani a dodani teto vyjimecne cetby.
PS: Ian chce dodat: "aby vas cert zpral, jak to mam sakra cist?" (volne prelozeno)

Objevili jsme rucicky

Konecne! Uz o tom ctu tolik tydnu a ted se konecne na to muzu koukat v zivem prenosu.
Alenka si konecne zacina cumlat prstiky.

Zatim jen tak delikatne, aby se nereklo. Skoro jako by si jen chtela nehtikem vybrat makove zrnko z mezirky mezi zuby.


Za par dni bude labuznicky cumlat cele dlane. Doufam :)

Eliska a autosedacky

Eliska nam ted neustale mnauci pod nohama. Je ji vsude plno a zejmena tam, co se obycejne vyskytuje Alenka.
Z postylky jsme ji uspesne vyhnali vodni pistolkou. Trikrat jsme ji museli od tama vyhnat sprskou vody, ale uz tam neleze.
Ted si pro zmenu usmyslila, ze jeji kralovstvim budou Alenciny autosedacky.
Zatim to nechavame (zejmena z nedostatku casu), ale prijde den, kdy i na tyhle znamenite pelisky padne embargo.


.. a slecna mnau se prave ozyva pod mou zidlickou...

Po kontrole

Hmm. Jedenkrat jsem se rozhodla najit na pondelni kontrolu k sestre Linde a problem je tu.
Tim, ze se nase pidalka rozhodla v noci tak pekne spat, odpadly nam dve nocni krmeni a najednou jsme za dva tydny nepribrali ani tolik co jsme normalne nabrali za jeden tyden.

Pred tim jsme tydne nabirali 200g a za tyto dva tydnu pouhych 150g :(

Asi budem muset v noci budit :(

Ocicko je spatne kvuli zanesenemu nosu. Nikdo by to neodhalil, ponevac ten nosik neni plny, jen v nem obcas zabubla. Dostali jsme kapicky do nosu. Jej to bude mit Alca radost!

neděle 24. července 2011

Navsteva v praci

V patek jsme si udelaly s Alenkou vylet do byvale prace. Sipho si taky potrebovala oddechnout od placiciho ditete a vrhla se do zehleni.
Alenka si poslednich par dni usmyslela, nikde jinde nez u mamky nechce byt a kdyz se priblizila Sipho, zpustila ryk.

Cestou do prace jsou pousteli pisnicky vcelich medvidku a i kdyz Alenka nespala, klidne lezela a koukala se nekam do daleka. Ani ji nevadilo zastavovani na krizovatkach.

V praci nas pochvalili. Pry je Alenka moc pekna a velice pry porostla.
Nakojili jsme a Alca opet predvedla svuj hlasovy repertoar, kdyz si ji chtely holky ponosit.
Nakonec se rozhodla pro tetu Lizette, jejiz medovy hlas ji ucaroval. Teta ji nosila a spitala ji do ouska a to by presvedcilo i grizzlyho, aby si dal slofika.


Po ceste domu jsme jeste stihli hopnout do obchdu a koupili jsme material na prosteradla do postylky. To co prodavaji v obchodech pro deti by nikdo v lete v posteli nechtel.

Kdyz jsme dojeli domu spala Alenka jako spalek a tak jsem ji jeste trosku povozila na cerstvem vzduchu. Mikulas jezdil s nama a co par metru s sebou placl do stinu na trave. Asi ho bolely tlapicky. :)

Rekord

Jestli to je tim bolavym ocickem to nevim, jiste je, ze Alenka prave naspala svuj osobni rekord. Spala v kuse celych 8 hodin. Od 7 do 3.
Je pravda, ze to ranni kojeni okorenila prokadenym pyzamkem, ale vubec nam to nepokazilo naladu.
Prevlecena, prebalena a s plnym briskem uz je zas v postylce a chrupka dal.
Takove to je hodne miminko!

Bolave ocicko

Tak jsem si pochvalovala, jak se ta nedele hezky vyviji, kdyz Alenka po ranni aktivni hodince usla na dalsi 3 hodiny.
Kdyz jsem ji ale v poledne vyndavala s postylky, koukala jsem na ni jako z jara.
Jeji prave ocicko bylo cele zalepene zlutavym hnisem.
Reknu vam, nic tak cloveka nevystrasi, jako poraneni a nemoci na takovych prdolatech.
Ian si mysli, ze se asi ve spani pichla do oka. Soudi tak podle toho, ze Alencin oblicej je ted mimoradne dobre poskrabany. Dusledek mamcineho nestihani a svedomiteho dodrzovani zakazu spani na rukou.
At tak ci tak, mrne jde zitra k pani doktorce, aby se na to oko koukla hezky z blizka.

honey, i have sold the house!

S tim prisel Ian vcera domu.

"Lasko, prodal jsem dum!"

Muj mozek zacal okamzite pracovat na bilion tisic otacek. Kde budem bydlet, kdy najdu cas na baleni nasich kramu, jak mezi temi krabicemi budu kojit apod.

Zmohla jsem se jen na "no to je prima".

A zase zpatky k tem vizim o krabicich.

"a to se mne ani nezeptas za kolik?"

krabice, krabice, hromady krabic ... "urcite jsi jej prodal za dobrou cenu"

ubehla necela minuta, ktera v prepoctu na krabice trvala nepredstavitelne dlouho, nez mi doslo, ze Ian neprodal nas dum - ten ve kterem bydlime, ale dum, ktery uz se rok snazime strelit.

hura !

sobota 23. července 2011

Spatna noc

Opet vytazek z konverzace o veledulezitych vecech :) Jednou si to urcite prectu a budu se smat.

Kdyz je jeden nevyspany, vsechno vypada tak nejak duleziteji :)

Radka - Sonci :

Samozrejme to bylo najivni si myslet, ze vecer bude lehky.

Alenka sice v 7 po koupani zabrala, ale vydrzelo ji to jen 20min.

Pak se vzbudila a at jsem zkousela cokoliv dalsi 2 hodky "usinala".

V zoufalstvi jsem uz pak rezignovala a tupe jsem na ni koukala jak v posytlce mlati rucickama a kope nozickama. Obcas jsem vratila dudlik na misto, abych ztlumila nespokojeny krik.

V 9 usla.

-----

Sonca - Radce:

Nooo, neni to lehke.

------

Radka - Sonci :

Ted 1 me vzbudilo jak hlasite konecne nakadila do pliny. Zda se ze kapicky vykonaly sve. Otazka je jestli bez kapicek bude taky kadit.

Prebaleno, nakrmeno a uz zas spi.

Doufam jen, ze na dlouho, at si taky spocnu.

------

Radka - Sonci :

Jsou 4 rano a ja ukladam nakojene a usnute dite do postylky.

Jen co ji prikryju slysim, ze neco poslala do plinky.

Nevim jestli ji nejak muze ublizit par hodin marinovani zadecku v hovnousech, ale rozhodla jsem, ze spanek je dulezitejsi.

Ted uz v tom lezi skoro 2 a pul hodky.

Slysim, ze se sotoli vic nez normalne, ale zatim furt pravidelne odfukuje a spi.

------

Radka - Sonci :

Nebylo to vubec tak divoke jak jsem se bala. Jen maly prdik.

Pisnicky z vecernicku

Moc to nestiham psat, tak aspon pripojuji kopie emailu, ktere proudi mezi Prahou a Johannesburgem v nekrestnskych rannich hodinach.

Tento se tyka CD s pisnickama z vecernicku, ktere si Alenka (zda se) oblibila. A protoze je hrajeme do oblbnuti prihodi se i takovehle situace.


Radka Sonci:

Objevila jsem cd s vecernicky, tak jsem si zabroukala.
To je mazec jak ty verse uviznou pak na cely den cloveku v hlave.
Furt se mi ted chce zpivat "bylo nam sdeleno, ze ma byti zeleno..." :)
Sent via my BlackBerry from Vodacom - let your email find you!

Sona Radce:

Na tom jedeme uz tak rok ;o) A mame k tomu peknou historku:
Sjíždíme v autě oblíbené písně včelích medvídků, včetně songu: „pípípí,
pípípí kde se tady spí pí pí, jaké je okolí, kudy se jde do školy….“ a ze
zadní sedačky od Fíly s hlavou zabořenou do obrázků na chrániči předního
sedadla zazní pohotové leč laxní „NEVÍM“.

s

Radka Sonci:

U nas uz to taky slavi uspechy.
Tuhle byl Ian s malou ve vane a ja ho slysim zpivat "dobry den, dobry den" pak uz samozrejme neznal slova tak to dokoncil hrdinnym "la la la la..."

Sonca Radce:

Slusne. Aspon mu to v aute nebude vadit.

Sent from my HTC

Po porodu aneb tri predlouhe dny

totok jeste musim dopsal - omlouvam se

Jak se nam narodila Alenka

To je neuveritelne, ale Alenka jeste spinka. A to jsme meli tak prisernou noc. Inu jeden nikdy u mimin nevi jak bude ten nasledujici den vypadat.

Tak aspon mam chvilku na to doplnit blog a zacla bych tim, ze konecne sepisu neco o tom, jak se nam to mrne male narodilo.

Pravda, je to historka uz stara, ale slusi se zacit na zacatku.

Byla krasna slunecna nedele, svatek matek, a my jsme nijak nespechali se vstavanim. V noci prselo a nase zahrada vypadala v tom slunicko prekrasne.


Den pred tim jsme byli u Saundersovych, kde jsem odpoledne mela baby shower a vecer bylo grilovani. Ten den se mi ale porouchalo auto – nechtelo nastartovat - takze me na tu oslavu museli odvezt i privezt.

Mel to byt posledni vikend pred porodem, ktery byl zapikany na stredu. Ja jsem si v klidu fotila tu nasi zahradu a cekala jsem na Iana az vykuli z postele. Okolo 10 ian zahlasil, ze zajede do montecasina na generalku prezentace na utery.

Nejak se mu ale pres noc nenabil mobil, ale pry si ho vezme s sebou, aby se nabil po ceste v aute. Rozumej, o vikendu je cesta do montecasina cca 10 minutova, takze s tim nabijenim to velka slava nebyla.

Ja jsem ho vyprovodila a zamavala jsem mu, jak odjizdel branou, nasim jedinym, pojizdny autem.
Kdyz jsem se po schodech vracela do domu, prislo mi, ze jsem se asi pocurala, ponevac jsem citila na nohou vlhko. Na to me napadlo, ze by to mohla byt plodova voda. Ze by ale tak malicko?

Volala jsem Sonce (muj poradce pres veci porodu), ze jak je to teda s tou plodovou vodou. Ta si poslechla jak se veci maji a rekla. Jestli nemas pojizdne auto a Ianuv mobil je nedosupny, tak to je zichr plodova voda.

Bezchybna dedukce !!!

Tak jsem zavolala Ianove asistentce Melany, jestli by nenasla nekoho, kdo je s nim a nepredala mu vzkaz, ze jedu do nemocnice a ze by tam mel za mnou prijet. Taky jsem napsal vzkaz na dvere pro pripad, ze by ho nikdo nezastihl.

Chtela jsem nejdrive zajit k sousedce, ale pak jsem zavolala znamym od vedle a Roy souhlasil, ze me odveze.

Prokontrolovala jsme tasku, prihodila par malickosti a cekala jsme venku na odvoz. Nemenla jsem zadne bolesti, tak jsme byla klidna. Myslela jsem si, ze to urcite bude plany poplach a tak jsem nechtela vice panikarit. Uz tak mi prislo, ze jsem zbantovala dost hodne lidi kvuli trochy vody.

Ian dostal vzkaz a cekal nas pred nemocnici. Na porodnim oddeleni mi zmerili tlak a pak zavolali doktora. Ten si poslechl srdicko od Alenky a provedl jeste nejake jine vysetreni a rekl, ze bychom meli jit na sal.

Oba s Ianem jsme se zeptali, jestli jako mysli ted hned?? On, ze pry si mysli, ze nekde nejaka prasklina je a ze by nebylo moudre cekat dalsi 3 dny.

Nekdy tehdy to na me dosedlo a zacla jsem se starat o to, kde je muj doktor a jestli by nemohl prijet. Doktor, co me vysetroval se rozlobil, ze bych se mela starat o to miminko a radeji se mam jit prevlict do operacnich satu.

Tak jsem udelala, co mi rekli a zbytek jsem nechala na Ianovi a Janine, nasi porodni babce. Ti se sli taky prevlict a nachystali si fotaky a kamery.

Od doby co mi praskla voda do chvile, co jsem byla na sale ubehlo mene nez 60 minut. Protoze jsem se citila uplne normalne a nemela jsem zadne bolesti, na ktere bych se mohla soustredit, zacla jsem se trast predstavou, ze za par minut budu mama. Teprve tehdy to na mne dolehlo celou tizi.

Pak prisel jiny hodny pan doktor a rekl abych se ohla. Zcela bezbolestne mi zavedli injekci do patere. Pak uz jsem mela za ukol jen lezet. Kolem me se odehravalo spousta veci. Vsechno to bylo organizovane a klidne. Doktori nas informovali o kazdem kroku. “ted rozrizneme delohu”, “pak tady zatlacime” , “pak vam podame miminko na brisko” atd....

Vsechno slo jako po masle. Zhruba 20min pote, co nas dovezli na sal, byla Alenka na svete. Hned jak mi ji predali na brisko, jsme meli za ukol zkusit kojit. Slo ji to dobre. Vubec neplakala. Pak Iana s Alenkou poslali nekam mimo muj zorny uhel a ja jsem mohla na chvili zavrit oci. Cokoliv mi dali, me desne uspavalo. Citil jsme se provinile, ze se na tu malou zabku nemuzu soustredit a ze furt usinam. Byla moc krasna. Vsichni me pripravovali na zmodrale a vrascite mrne a Alenka byla uplne cela hladka a ruzovoucka.

Za chvilku nas uz vezli do pokoje. Alenka jela s nama, cela zachumlana do prikryvek. Hned jak jsem prijeli na pokoj tak si Alenka dala jeste trochu mlicka a pak ji daly flasticku sunaru, aby se na ten zivot posilnila.


Bylo poledne den matek a my jsme najednou byli rodina: Ian, Alenka a ja.

pondělí 18. července 2011

Alenka a svet kolem

Tak jsem se rozhodla, zde si Alcu natocim jak cvici na brisku. Ha ha.
Tohle je vysledek :)


Ale od minuleho tydne uz umi Alenka koukat na veci co se hybou, proto ji ted nesmirne zajima tenhle kolotoc :)

neděle 19. června 2011

Alenka 6 tydnu

Opet stiham na web umistit jen par fotek nez se Alca vzbudi.

Vsimete si, ze jsme uz konecne stihla na zed prilepit ty obrazky od Sonky. Uff.


Tahle fotecka je moooooc vtipna :)

"mami nech me jeste spat.... chrrrr"

kocky


Protoze je ted u nas nejtepleji v pokojicky, obe nase kocky jsou nasackovane prave tam.
Kdyz ale prijde Ian z prace, zabere si pro sebe kreslo a Eliska skonci v koupelne pod rucnikem :)

sobota 18. června 2011

úterý 7. června 2011

chybi jeste jeden par rukou


Vcera jsem se sesla s kamaradkama z Ekvadoru, ktere pred par mesici taky porodily a ty pry meli na prvni mesic pomocniky. Jedne prijela sestra a druhe mamka.
Pry pomahaly s varenim, nosenim a hlavne teda radami.

Asi jsem to podcenila, ale uz je ted uz je to celkem jedno. Nekdo zkuseny by se mi tu urcite hodil. Zvlast kdyz furt kvuli necemu plasim i kdyz to jsou jen bezne veci, ktere ostatni uz znaji a maji zmapovane.

Ted bych prave ocenila dalsi par rukou. Takove mrne co ne a ne usnout se po 4 hodinach fakt pronese.
Nastesti Janicka pro nas mela schovany tenhle bouncer a tak aspon na par minut muzu malou odlozit a osprchovat se nebo si udelat snidani.

Nedocenitelna pomoc !!!

pondělí 30. května 2011

úterý 3. května 2011

Smutno a ticho

Tak nam vsichni vcera ujeli. Snazili jsme se je nenapadne premlouvat, ale nebylo to k nicemu.
Fifa sice projevil zajem tu zustat o trochu dele, ale tatka se ohanel necim jako letenkou, ci co a tak jsme prece jen jeli na letiste v planovanych 19:30.

Puvodne meli odletet v 22:20, ale ukazalo se, ze Velickovi maji na ty odlety z JNB setsakramenstkou smulu a az do 2 do rana jsme s Ianem trnuli jestli vubec odleti.
Pry jim na letadle prezouvali pneumatiky!?

Do Dubaje dorazili az 9:30 , tedy s 5ti hodinovym spozdeni. Na cely pribeh si budem muset jeste asi pockat.

Kazdopadne vsichni jsou celi a zdravi. Dneska budou spat v hotelu a zitra rano odleti do Prahy.

Je mi lito, ze se jim zaver dovolene takhle pokazil. Snad si to v tech Emiratech uziji jak jen to pujde.

Za nas musim rict, ze se nam po nich styska. Ian si porad pochvaluje jak hodne deti maji a ze je s nima legrace. Pry jim mam vzkazat, ze se omlouva, ze na ne nemel moc casu. Ted pred narozenim prdolky se snazi nadehnat praci a vubec nic nestiha.

Doma je ted prilis ticho. Jaka skoda, ze nebydlime k sobe bliz.

Pondeli – smutny den odjezdu

Dlasi baleni a odjezd ze Sun City.

Vsichni spolupracovali na jednicku a tak jsme byli v autech, sbaleni a ready to go home uz pred 10. Neuvertelny vykon. Nebyli bychim toho schopni kdyby Kamilka a Fifa nebyli tak hodne deti.

Fifa si po ceste do auta nasel vhodnou kaluz a pri kazde ceste tam a zpatky si do i skocil. Pri poslednim skoku docela slusne ohodil i opodal stojiciho chlapika, ktery se timu jen zasmal a brumlal si neco o tom, ce kluci jsou kluci.

Ian a ja jsem odjeli do Bukubungu zeptat se na time share a Velickovic auto se vydalo smerem domu. Domu jsem se dostali jeste pred druhou hodinou.

Ian si sel lehnout, protoze na neho neco lezlo. My ostatni jsme se postupne stridali na strazi a Sonka se postupne balila a balila a balila. Zvladla to vsechno na jednicku.

Nevim jak to dela, ale zvlada to uplne bezvadne. Ian me pozdeji varoval, ze si nemam malovat vzdusne zamky, ze ne vsechny deti jsou tak hodne jako Kamysek a Fifa. I presto, ze s nim souhlasim, ze to jsou nehodnejsi deti co znam, tak vidim kolik prace s tim ma, ale nevim jestli bych to ja zvladla.

Mlha a vlacek

Rano bylo, ze bys psa nevyhnal. Mlha sedela uplne vsude. Ian a ja jsme se sli projit s Kamilkou v kocarku a prohlidli jsme si vsechny ubykace pro pripad, ze bychom si chteli v Sun City koupit time share. Nektere novejsi stavby jsou vskutku pekne, prostorne, proslunene a maji krasny vyhled.

Kdyz jsme se vratili byli uz vsichni vzhuru a po snidani. Ja jsem rychle usmazila rizky a vymyslela jsem plan dne. Vydali jsme se na pruzkum detskych atrakaci. Bylo jich tam spousta, ale nejvice ze vseho Fifu zaujal vlacek. Ptacci ani kuzlatka nemeli sanci. Za to vlackem jel celkem 3 krat a byl by pokracoval, kdybychom nezaveleli presun.

Kamilka to zalomila u mamky v nosicce a my ostatni jsme se bavili tim, jak zajimavy muze byt svet ocima dvouleteho ditete.

Okolo poledne jsme naskakali do autka a jeli jsme opet na vylet. Meli jsme mit obidek v bushi, ale hned po vyjezdu jsme si vsichni dali po nejakem tom rizku. Teda krome Kamilky, ta ho mela az na veceri.

Nekdy kolem 2 jsme zastavili na druhy obidek a prekvapive behem te hodinky co jsme tam ztravili jsme krome neodbytnych vcel, ktere se zamilovaly do Soncinych palacinek, videli neuveritelnou spoustu zviratek, co se prisla taky posilnit k nedaleke louzi.

Co se delo pak moc nevim, ponevac jsme v aute usla. Vim jen, ze pekne prazilo slunicko a ze jsme cestu tak trochu pretahli. Deti uz toho mely dost a stridave plakaly.

Po dojezdu domu jsme si dali v restauraci u bazeku kaficko a pivecko a na chatce jsme zase prichystali masove hody. Druhy den se melo jet domu, tak proc s sebou tahat jidlo domu?

Fifa a Kamilka si dali jeste koupani ve vane, ktere jsme jim spestrili tmavou chvilkou, ponevac jsme vyhodili pojistky. V cizim prostredi jsme dlouho nikdo nemohli najit zadne svetla a predpokladam, ze jsme je slusne vylekali.

Malem bych zapomela, na ranni prihodu s pipajicim autem.

To se nam prihodilo nekde po ceste domu s Pilanesburgu. At jsme byli kde koliv, daleko nebo blizko cehokoliv, auto piskalo a piskalo.

Nakonec nas zachranil Misa, ktery profoukl sensory a ty konecne po celodennim piskani prestali.

Lost City a Valley of the waves

Rano bylo posmourno, ale bylo celkem teplo. Ja jsem rano vyfasovala Kamilku v kocarku a s mikinou pres pyzamo jsem s radosti vyrazila na prochazku. Prijeli jsme asi po hodine, ale Kamilka se hned vzbudila, takze moje vyprava byla marna.

Kluci uz byli vzhuru a po snidani, tak jsme s nima jeste sesli k bazenu, kde si Fifa dal druhou snidani a pri te prilezitosti na oba rodice sklapl slunecnik.

Ian tvrdil, ze se podle nej vycasi a ze by bylo dobre skontrolovat bazeny na druhem konci komplexu. Rika se jim "udoli vln". Je to umele udelana pisecna plaz s vodnimi atrakcemi a hlavne s umelyma vlanama.

Sbalili jsme plavky a ostatni potreby a vyrazili jsme na prochazku. Po asi pul hodine cesty jsme dosli do casina v hotelu Cabanas a prodrali se jim az na druhou stranu k plazi.

Slunicko svililo jak o zavod a tak jsme se rychle vsichni nakremovali a hura do vody. Vlezl tam odvazne jen Fifa a Misa. Ponevac pry ale voda mela jen 17 stupnu tak to bylo ten den poprve a naposled. Ian je pak vzal na prochajdu k atrakcim, ale Fifa pry nemel o zadne skluzavky zajem a nechal se presvedcit jen k tomu aby vyzkousel horni bazen. Ani ten pry ale nebyl dost teply.

Vyhrati slunickem, jsme se rozhodli vratit k nasemu bazenku, ktery jak hlasili na informacni tabuli mel 25C a hlavne u nej prodavali dobrou pizzu. Posilneni obedem jsme plavcili az do 4 hodin.

Po ceste skrz casino jsme zkusili Fifu zkazit pro casino, ale strileni kacenek ho nezajimalo a ani houpaci auticka.

Vsichni jsme se pak naskladali do auta avyrazili na kratky vylet do bushe. Vratili jsme se az za tmy. Sonka s Misou neuspesne vyzkouseli prenest spici deti do chatky, ale zabranily jim v tom zaludne destove kapky.

Vyspany Fifa si pak chtel hrat jeste dlouho do noci, kdy uz unaveni rodice nemeli silu.

Ian a ja jsme vyrazili na pivko a rugby k Helen a Arminovi a zbytek tymu byl nechan napospas v chaticce.

V 9 uz jsme byli vsichni v postylce. Krome Misi, ktery se dole ladoval barevnyma cokoladovyma kupickama :)

Velke baleni a cesta do Sun City

Ze by se mi dvakrat chtelo, to nemohu rict. Rano jsme se na tom shodli se Sonkou. Obe jsme si mysleli, ze bude lepsi nikam nejet.

Tak trochu jsme spolehaly na dopoledni check in u doktora. Prece jen vysoky tlak se musi hlidat. Vsechno se ale ukazalo v poradku a nedalo se na nic vymlouvat.

Nabalili jsme tasky s jidlem a oblecenim, pak tasky pro deti a okolo 12:00 si nas vyzvedl Ian, ktery byl do te doby v praci.

Ja se priznam, ze jsem nemela sajnu kam jedem. Meli jsme byt v aute 2 hodiny a tato informace mi stacila.

Ian si cestou vzpomel, ze ma na 2 hodku domluveny konferencni hovor a tak jsme zastavili u pumpy, abychom si predali rizeni. Tam jsme ale zjistili, ze jsme vsichni hladovi a tak se kratka zastavka zvrhla do pulhodinove obr prestavky.

Posilneni nezdravymi hamburgery, jsme pokracovali v ceste.

Nekde pred koncem cesty, behem Ianova telefonatu nas predjel Armin a Helen z ANT kurzu. Ian jim zvladl jim zavolat z meho telefonu a zjistili jsme, ze miri tam co my. Domluvili jsme se sejit na pivko, aniz bychom tusili, ze je uvidime skoro kazdy den.

Kdyz jsme prijeli do Sun City pochopila jsme, ze jsem se sbalila naprosto nevhodne a ze spoustu veci co mam, vubec nebudu potrebovat a naopak million veci, co nemam, mi bude chybet.

Vesli jsme do chaticky, ktera byla po certech vybydlena a nevonela uplne nejlip. Nicmene byla prostorna a na 3 dny naprosto vyhovujici.

Kluci se rozhodli vyrazit na vylet do bushe a my holky jsme jeli skontrolovat okoli a hlavne sehnat nejake vonne svicky.

Zjistili jsme, ze jsme nekolik kroku od prima bazenu, piskoviste, skluzavek a houpacek, coz se bude urcite v pritich dnech hodit.

Svicky jsme nesehnali, ale koupili jsme si dva velke magnum nanuky, ktere nam vylepsily naladu. Kamilka spokojene spinkala v kocarku, jak jsme ji natrasaly pres dlazebni kostky chodniku. Takovou svobodu v JNB nemame.

Skoukly jsme in neco, co by mohl byt zapad slunce, kdyby se to nechovavalo za zbytky sopecneho krateru. Holt nase chaticka nemela ten spravny vyhled. Ale co...

Pozdeji jsme na chatce zapalili svicky proti komarum, ktere se taky vyporadali s tim puchem.

Navic Ian zacal s grilovanim vecere a za chvili se chatickou linula prijemna vune masicka a pecenych brambor.

Nevim jak ostatnim, ale me se spalo vyborne.

Blesku rychly nakup v Sandtonu a sadrovy odlitek briska

Tak jsme dneska meli jeden velky cil. Nakoupit proviant na zitrejsi vylet.

Ponevac bylo hezky, nechteli jsme tahat Fifu do obchodaku a nechali jsme ho s Misou doma.

Kluci se pry 3 hodiny rachnili ve vyrivce. Kdo by si mohl vymyslet lepsi program? Sonka a ja jsem ulozili Kamyska do kocarku a v 11 jsme vyrazili do Sandtonu.

Blesku rychle jsme prolitly Pumpkin patch, koupili par oblecku na miminko a pak rychle do Wollworths, kde jsme zmakli mather care sekci a nasledne potraviny.

K memu uzasu jsem zjistila, ze v obchode, kde nakupuju uz 5 let, je vytah pro maminky s kocarky.

V potravinach se nam Kamilka probudila, takze ji Sonka sla nakojit do oddeleni povleceni a polstaru. Ja jsem zatim naplnila vozik az po okraj a vrhla jsem se do fronty u pokladen.

Domu jsme se dostali az po pul jedne. Pani, co dela odliteky briska, prijela naprosto presne ve 2 a pak uz to slo sup na sup. Hodinu jsem stravila nehybne v koupelne se sadrou na brise. Cela koupelna vypadala jako by tam vybuchla bomba se sadrou. Aidah z nas mela radost, ponevac tam zrovna pred tim uklidila.

Pak jsem musela jeste zaridit hlidani kocek, ponevac jsem si to nechala na posledni chvili a nikdo z “obvyklych podezrelych” nebyl na vikend volny.

Jediny kdo mel silu se vecer balit byla Sonka. Ja jsem byla kaput a myslim, ze i Fifa. Ten pry se koukal na cele auticka a pak chtel jeste nejakou pohadku, ale uz se nemohl unavou ani hybat.

PS: zapomela jsem se zminit, ze predchozi den jsme stravili taky v Sandtonu. Sla jsem si tam vyzvednout botiky, ktere mi telefonicky zapikali z Pretorie. Cele se to zvrhlo v celodenni nakup.

Zvladli jsme se sejit i s Ianem na obidek, ktery prestoze byl statni svatek byl v kancelari a pracoval.

Fifa si zvadl koupit tricenko s kolomotivou a Sonulka nove rifle. V zaveru nas unaveny Fifa primel zajit do obchodu s hrackama a odnesl si od tama male modre auticko, ktere ma urcite jmeno, ale ja ho neznam :(

úterý 26. dubna 2011

Pretorie

Uz predem bylo dohodnuto, ze dnes se pojede do Pretorie. Rano to vypadalo na teply den, tak jsme vytahli kratasy a saticky, coz se pozdeji ukazalo jako naivni predpoklad.

Okolo 10:00 jsme zamirili k hlavnimu mestu JAR. Prujezd po dalnici byl hadam pro vsechny v aute, tak nezajimavy, jak jen to bylo mozne. Pretorie skutecne neni zadne zajimave mesto. Kdyz projedete Hrabuvkou, tak toho uvidite vice.

Jedine co Misa kvitoval pozitivne, byla 5ti proudova dalnice, ktera ac nedokoncena, vede z JNB az do Pretorie. Taky v dobe kdy jsme po ni cestovali my byla skoro prazdna.

Proc jsme teda do Pretorie jeli? Prece kvuli shopovani. Nebudete tomu verit, ale jediny crocs shop v celem Gautengu je prave v Pretorii. V celem JNB je prd. Ne jako v Praze, kde v kazdem shopu je aspon jedna bota crocs.

Cesta se vyplatila. Nakoupili jsme si kazdy nekolik paru a Fifa dostal knoflicek s Bleskem McQuinem J

Filipek tam s Blesem jezdil po botickach a okolo boticek tolik, ze ho to uplne vyhladovelo a museli jsme si jit sednout do nasi obvykle restaurace Ocean Basket. Objednali jsme si rodinnou porci grilovanych rybicek, krevet, chobotnic a nejake to sushi. Dopadlo to tak, ze Fifovi zachutnali housky natolik, ze spapal hned dve a Sonka musela dojidat celou tu hromadu morskych zviratek sama.

Takto posilnnei jsme vyrazili na dalsi shopping. Zvladli jsme quicksilver, guess, pumpkin patch, sketchers, edgars, poetry - slusne ne? - to proto, ze obe deti spaly.

Kdyz se nam Fifa probral, tak jsme usoudili, ze je dobry cas se vydat smerem domu. Kamilka sice v aute plakala, ale kdyz jsme ji na chvili zastavili a nechali ji vydechnout, zvladla se na Sonicku usmivat cely zbytek cesty.

Kratsi, za to vydatny, nakup potravin v obchode blizko domova, byl nas posledni hrdinsky cin.

Fifa a Misa si pak doma zaplavali ve vyrivce a Sonicka s Kamilkou delali klukum spolecnost. Ian a ja jsme vyrazili k doktorovi.

U pana doktora jsme zjistili, ze malicka je uplne v poradku. Vazi 2.98kg a porad mam dost mista, plodove vody. Placenta i brisni snura vypadaji perfektne.

Jen teda maminka ma vysoky tlak a mela by si na sebe davat pozor. V patek si ho musim jit nechat znovu zmerit. Moc byla v poradku, takze zadna velka panika neprobehla. Zitra zaciname 36 tyden a plice i ostatni organy vypadali plne funkcni.

Porad plati termin porodu 11 kvetna a porodni vaha by mela byt okolo 3.30 kg.

Ian ted na zahrade griluje zebirka a stejky a my ostatni lenosime.

pondělí 25. dubna 2011

Selmicky

Rano byla mlha, ze by se dala krajet. To znamena v africe jen jedno. Pres den bude parak a ciste nebe.

Nebylo jeste ani 10 hodin a uz jsme byli vsichni naskladani v autech a mirili jsme smerem do reservace. Cilem bylo se podivat na selmy a ostatni zvirata a hlavne vyvetrat a unavit deti.

Po obidku na terase, jsme se vydali pomazlit se lvicatama. Spici Kamilku jsme tentokrat meli stasti vozit ja a Ian. Jednou mi sice malem vypadla s kocarku, to kdyz jsme se snazila dostat ji do terria s hady, ale Sonce to snad ani nevadilo, proste ji posoupla a jelo se dal.

Povozili jsme ji mezi ptacky, tygry, lvi, hyenami a Kamilka spokojene spala. Fifa si mezitim pohladil kde co, velezl na „velikansky kamenek“, dal si „vecerku“, nechal se smirovat lvem a cele to zvladl za odpoledniho slunicka.

Kdyz je pak mamka pro zichr namazala, vydali jsme se smerem detske hriste. To bylo obrovitanske a pri pohledu na to jak se Fifovi rozsvitili ocicka, jsme se Iana a ja odpojili. My vyrazili za antilopama a Velickovi si meli chvilku pohrat na hristi a pak vyrazit za nama.

Cesty byly pro nasi toyotku misty narocne, ale zvladli jsme vsechno natrasani dobre. Domu jsme dojeli okolo 16:30 a to jsme dostali sms od Misi, ze pry jsou jeste na hristi.

Ian se pustil znovu do uklizeni a okolo 18:00 dorazila i Velickovi. Kamilce se pry cesta domu moc nelibila, ale kdyz ji Sonka okoupala, tak dokonce sama usla v kolibce.

Nevim jak zbytku vyravy, ale me se ten vylet libil.

Hraci den

Hnusne, hnusne prsi. Ian nasel na netu krasne mistecko pro deti s nazvem Yeesh. Stary sklad predelany na detske hriste.

Kdyz jsme prijeli, byli jsme uplne prvni. Ani hrad nebyl nafoukly. Mysleli jsme si, ze ani neni otevreno. Pustili nas dovnitr a hlasite volali, ze jsme jejich dnesni prvni zakaznici.

Filipek nevedel kde driv skocit. Fotblove hriste, jungle gym, trampolina, nafukovaci hrad, skuzavky, auticka...wow!!!

My ostatni jsme si dali v klidu kaficko a dorticek a odpocivali jsme. Ianovi trvalo asi 3 hodiny precist si noviny od strany jedna az po posledni stranu. Za tu dobu se Fifa uplne vyhral z podoby a byl pripraven se vratit domu.

Kamilka se taky vyspala, pred cestou domu si dala jeste trosku mlicka a jelo se. Doma jsme si dali par lamburgeru na obed a na to se Ian rozhodl preorat cely dum. Zacal v kuchyni a pokracoval az do vecera.

Velickovi se vydali na prochazku k houpackam a totalne unavili Fifu. Ten pry se vecer nemohl hybat ani mluvit.

Ja jsem na to byla podobne a tak jsem se odebrala do postylky velmi brzy po tom co vsichni prdolkove.

neděle 24. dubna 2011

Kinecko

Hmm, tak zas to rano vypadalo, ze bude hnusne cely bozi den.

Proto jsme zvolili rozumny program. Melo se jit do Fourways, kde Misa s Fifou vyzkouseli prvni Fifovo kinecko - Rio. Devcata meli jit do Babycity a nakoupit, co nam jeste chybelo do kabely do nemocnice.

Prijeli jsme vcas, cirka 50 min pred zacatkem filmu, proto jsme zasli vedle do obchodu s legem, kde si hralo uz nekolik prdolu. Pozdeji se ukazalo, ze dostat Fifu z legolandu do kina, nebo kamkoliv jinam, byl trosku problem.

Kazdopadne musim Fifu pochvalit. Na prvni navstevu tam vydrzel celkem dlouho. Pry skoro pulku filmu. Trosku jsme mu to zkomplikovali, ponevac to byl 3D film a pry mit na nose 90min bryle bylo pro nej narocne.

My devcata jsme stihly slozity nakup v Babycity. Jen Kamilka ne a ne usnout.

Sesli jsme se s klukama v Ocean basket na rychly obidek. Fifa se ale nudil a touzil se vratit do Lego landu. Sel tam s nim Misa, ktery uz toho mel urcite plne zuby, takze se za chvili vratili. Fifa si trosicku breknul, ale spis proto, ze uz toho mel bobis dost. Kdyz si ho vzala Sonka vzala na ruky, okamzite usnul.

V Quicksilveru jsem si nasla mistecko na sezeni a Filipek se ke mne pridal. Sonka s Misou meli konecne cas na nejake nakupy. Bohuzel Kamilka se brzy probrala a potrebovala maminku.

Cestou domu jsme nakoupili nejake ty ingredience na polivku pro Fifu a hura domu.

Doma uz Ian varil mnamkovni testoviny a cekal na nas. Fifa si jeste venku, for good measures, probehl zavlazovanim a pak se vydal s Misou do vyrivky.

Kamilka cely den ne a ne poradne zabrat, takze nakonec musel Misa vecer statecne pul hodiny houpat, nez Kamilku presvedcil. Ja jsem nic podobneho nepotrebovala a odporoucela jsem se na kute jeste pred devatou.

sobota 23. dubna 2011

Prochazka a lenoseni

Vcera jsem se rano krasne prosli.

Byl statni svatek a Ian prijel z fitka s tim, ze vsechny obchody jsou zavrene. To me docela prekvapilo, jelikoz jsem pocitala s tim, ze jidlo dnes obstara on a ze si na to i sam nakoupi.

Pozdeji jsme se rozhodli, ze to prece tak byt nemuze a vyrazili jsme na prochazku do blizkeho P&P s cilem nakoupit.

Fifa si vytahl sve odrazedlo a pred domem nam jeste ukazal jak mu to krasne jde. Urcite mel radost, ze ma tak obrovske obecenstvo. Vsichni jsme mu tleskali, az na Kamilku ktera spokojene spinkala v kocarku. Kdyby mohla urcite by mu ale taky tleskala J

Hned za branou komplexu se ale Fifa sprajcl, ze chce jet autem. Sonicka mu to pak, ale nejak rozmluvila a zbytek cesty do obchodu se nenadsene, ale prece jen doloudal po svych. Nejvesti louda ze vsech jsem byla ja a nase zabka. Nozicky natikaly, ale me to nevadilo.

V obchode jsme zjistili, ze P&P je zavrene, tak jsme se blesku rychle posilnili parecky a vyrazili okolo hlavni cesty k jinemu obchodu. Cesty byly jako v celem JNB neudrzovane, ve trave vyslapane stezicky, po kterych denne chodi stovky cernochu do prace. Tu a tam se nam postestil kousicek chodniku, ale ani ty nebyly kolikrat moc udrzovane a chybeli jim kostky nebo jim naopak dlazebni kostky nadbyvaly. Zatezkavaci test kocarek prezil na jednicku a my jsme s veselou dojeli az k obchodu.

Ian nakoupil proviant a hura zpatky. Tentokrat tlacil kocarek on a v nem tasky s nakupem. Kamilka si po obede spokojene hovela u Sonci v naruci a koukala na auta, co kolem nas v rannim slunicku jezdila. Jak spravne Sonka podotkla, ja jsem tahla nejvetsi naklad. Moje natekle pajtky a brisko plne miminka.

Nekde napul cesty se Fifa rozhodl, ze ten vylet prece jen neni tak marny a zacal se zajimat o stromy a vysokou travu, co tam po ceste rostla. Misa s nim trpelive krouzil kolem akacii a doloval ho z vysoke travy, ktera Fifovy sahala az po ramena.

Doma nam pak Ian nachystal vybozny obidek. Filet s cervenymi peprovymi kulickami s bramborem. Nejak ho to ale zmohlo a usl pak pred tv i v kucharske zastere.

Vymlouval se pak na slunicko, ktere ho pry spalilo. A mel pravdu. Predstavte si, ze jedini kdo se na tehle male vychazce spalili jsme my dva africane. Stredozemci, vcetne Kamilky, byly bez ujmy. To ukazuje jak malo chodime ven.

Odpoledne jsme si pak hrali na zahrade dokud se surove nerozprselo.

čtvrtek 21. dubna 2011

ZOO

Streda byla fakt uzasna.

Zaclo to tim, ze nam dosla tepla voda. Chudak Sonka, ve vzacne volne chvilce, kdy vsechny deti spaly, se rozhodla jit se osprchovat. Urcite se tesila, ze si konecne smyje kousave odstrisky vlasu, ktere musela snaset od predchoziho dne.

Trpelive zapla vodu a cekala az nam potece tepla. To je u nas normalni. Mame totiz uplne nesmyslene udelane trubky, co vedou od boileru snad az k sousedum a zase zpatky. Studena voda se v nich nasbira a ne a ne odtect.

Cekala a cekala a furt tekla ledova, tak jsem to sla skontrolovat, ale verdikt nebyl dobry - v boileru zadna tepla proste nebyla.

Chudera Sonka i Ian se sli osprsit do bydliku pro sluzky. Misa a ja jsme se spokojili s vlaznou vodou a Fifa mel radost, ze ho do sprchy ten den nikdo nehonil.

Samozrejme jsem volala hned v 8 aby nam to prisli opravit a prestoze me ujistli, ze prijedou jeste ten den rano, po dalsich 5 telefovantech a 7 hodinach pozdeji, jsem zjistila, ze nejaky kreten zapomel zapikat nas pozadavek a tim padem nikdo neprisel??? Huh???

Ten den to nebyla posledni jobovka. Rano jsem totiz mela rec s nasi novou pani na uklizeni. pokousela jsem se zjistit jestli je jen pomala nebo jestli je i lina. Zanechala jsem ji ten den s tim, ze ma pouzit vlastni iniciativu a pokud uvidi praci, tak jima udelat. Mela jsem na mysli veci jako treba vynest kos, uklidit do skrine obleceni apod. Netusila jsem, ze se pusti do prani pradla.

Tak za prve ji nenapadlo napred posbirat pradlo z kosu z koupelen a jeste, ze tak, protoze prala Soncin bily svetr s ruzovym a zlutym pradlem. Ianovy bile kosile do prace s cervenym ubrusem a cernym pradlem a pozor bombonek - s hadrama se kteryma vytrela podlahu!

Cert vi na jakou teplotu a na kolik otacek?? Cuceli jsme na to se Sonkou s otevrenou pusou a chybely nam slova. Ja jsem si zanadavala, ale uz neslo nic delat.

mela jsem si dat rano pozor na pusu a byt vice konkretni.

Nastesti ten den nebyl jen o tom. Podaril se nam vyborny start a v 10:00 uz jsme si to ficeli do Zoo. Sem tam na nas spadla kapka, ale to nas neodradilo. Cekali jsme hezke pocasi, ktere nam Ian rano naordinoval. To samozrejme prislo, i kdyz Ianova predpoved pocasi byla jak se ukazalo z 5 unora J

Fifa se tolik tesil, ze ani nestacil dobehnout k pokladne. Rozplacl se napul cesty a oplakal to. Pak uz to slo raz na raz. Prochazka – odpocivadlo – zachod – prochazka – zachod – odpocivadlo.....

Nozicky sice nespokojene natikaly a natikaly, ale nebolely takze jsem si nedelala hlavu.

Park vypadal dost neutesene a zaostale. Na druhou stranu to je jedno z mala mist kde se jde svobodne s detma probehnout a nebat se, ze vam je nekdo prejede. Fifa se vybehal a Kamilka spokojene spinkala.

Ponevac patek a pondeli jsou statni svatky, operativne jsme se rozhodli navstivit doktora a nechat si skontrolovat miminko. Prece jen preeclampsia je mrcha a dokonce pry 3 z 8 tehotenstvi diky ni skonci spatne.

Filipek s Misou meli sanci skontrolovat detske hriste ve Spuru, ale pry stalo za prd. Zejmena ten fakt, ze tam bylo mokro a Fifa si totalne promocil ponozky.

Doma jsme pak koukali na krtecka a musim rict, ze me ty dily, co jsme videli (krtecek a mesto a pozdeji krtecek a hodiny) naprosto deprimovali.

Presto vsechno si myslim, ze to byl uspesny den.

Navecereli jsme se vyborne, zvlast diky tomu, ze nam Fifa prozradil jestli mame nebo nemame hlad. Napriklad podle Fify tatinek vubec nemel hlad a maminecka si pry mela nalozit jen malinko, protoze mela jen malinky hlad : ) : )

Taky nam prozradil, ze by strasne rad dostal na prdel a bylo... Fifa je proste zlaticko. Doufam, ze ta nase zabka bud etaky takove kvitko.

středa 20. dubna 2011

úterý 19. dubna 2011

Ptacci a vlacky

Dneska se nam udelalo krasne. Misa to predpovedel. Rikal, ze bude polojasno a bylo.

Fifa nam rano uklidil v bazenu a pak si dal s tatkou sprchu venku pod sirakem. Podle me ten nejlepsi start dne.

Poskladali jsme se pak do auta a vyrazili jsme smerem hrackarstvi, koupit motorku. K velikanske radosti vsech tam meli model lokomotivy Tomase "v zivotni velikosti". Dokonce pry k prodeji za mrzskych 18.000 Randu :)

Filipek nam vesele maval z okynka strojvedoudce a my premysleli ktere vozitko mu koupit.

Aidu jsme nechali dneska doma poprve samotnou, coz se pozdeji ukazalo jako docela naivni, ale kazde zacatky maji sve problemy. Inu kdyz nekdo nechce uvazovat, tak ja si muzu plice vymluvit a k nicemu to nepovede. Po navratu jsme totiz nasli barak bez elektriky (rozumej vyletely pojistky), dvere dokoran, nezamkle mrize na dverich a praci nedokoncenou.

Nic mene my, jsme nic netusic stihli navstivit doktora a overit si, ze miminko se ma porad dobre a pak uz hura za ptacky do Montecasina. Fifa se na to v aute posilnil houskou a branou do parku pak proletel jako vitr. Zastavil se az u plamenaku, kde jsme mu z oci vycetli, ze by se hrozne rad po hlave vrhl do toho spinaveho rybnicku, jen aby jim byl bliz.

Kamilku ptacci nijak nevzrusovali a tak nejak se nechala vozit, kam zrovna Fifa i my ostatni mirili. Pozdeji se ukazalo, ze krik papousku se ji zrejme moc nelibil a celou tu hodinku a pul co jsme tam byli, i kdyz klidna v kocarkku, presto poradne nezabrala. Az kdyz jsme se presunuli na namesti s pravym venkovnim vodotryskem, usnula jako spalek. Holt miminka neosidis.

Zbytek rodiny se zatim hladove vrhl na smazene zampiony a zapecenou housku s cesnekem a syrem. Sama zdrava strava. Trosku jsme to vylepsili salatem, ale co vam mam rikat, po obede jsme si dali z trouby cerstve vytazenou, horkou, cokoladovou dortu se slehackou. Hmmmm.

Fifa nam vymaloval obrazek rybicky a pak se rozebehl jezdil Bleskem McQuinem po ochozu.

Pozdeji jsme nakrmili Kamilku a vyrazili jsme smerem do Fourways na dalsi nakupy. Ja jsem doplnila zasoby jidla a Misa s Fifou nasli hrackarstvi, kde meli peknou vlakovou drahu. Myslim, ze prodavacky v tom hrackarstvi dosud nezazili tak ucinnou reklamu, jakou je brebentici Fifa, stastne zabrany do hry s vlacky. Meli jsme pri odchodu pozadat o honororar. Sonicka s Kamilkou nakoupili v Earth Child nejakych par oblecku a hura smerem domu.

Polivcicka a lokomotiva Tomas zachranili Fifu od mrzutosti a Kamilku rychla pulhodinka v postylce. Trosku ji bolelo brisko. Ja jsem zatim upekla francouske bramburky a den byl pryc.

Nezda se to, a souhlasim, ze popis dne je spis cely jen o jidle a nakupech, ale ja osobne jsem plna zazitku J Nemenila bych.

neděle 17. dubna 2011

velky den

tak jsem se dockala. konecne jsou tady.
vsechny bych je umackala radosti.

sonicka s misou si sice zazili svoje, ale ja doufam, ze se tady z toho zotavi.

kamysek je na tom z tech ctyr asi nejlip. spinka jako by ji bylo jedno, na ktere polokouli se prave nachazi :)

fifa objevil kocicky a jeho fascinace zatim nezna koncu.
i misa objevil kocky, ale nadseny z toho asi nebude. ceka ho 14 dni s antihistaminy :)

po vcerejsim dojezdu jsme byli vsichni zaneprazdneni vybalovanim a usidlovanim. jediny fifa s tim byl hotov raz dva. vesel do pokojiku a rekl: me se tu nelibi :)
tata mu tam pak postavil koleje (jeste jednou dekujem leni) a bylo vymalovano. pak jsme mohli byt vsichni v obyvaku, ale fifa si hral s vlacky dole v pokoji.

okolo 8, kdyz jsme meli vsichni za sebou povinnou sprchu (fifa nekolik, ponevac mama s tatou zacali trenovat bezplinkovy stav) a kamilka se okoupala v premrnave vanicce, jsme vsichni odesli na kute.

zapomela jsem rict, ze fifa ma u me velkou hvezdicku, za to ze zbastil cely rizek!! na takoveho pindu to byl olympijsky vykon.

ted je 7 a vsichni, vcetne drobotiny a kocek jeste spinkaji. musi dospat ten vcerejsi let.

tak at se jim hezky spinka.....

pondělí 11. dubna 2011

ranni ritualy

je pul seste a ja si hovim v mekoucke posteli.
ian je v londyne na 4 dny a tak jsem tu s kockama sama. mikulas jeste dojida snidani, ale eli uz tady blazni s po nejake zatoulane mure. mura se sice snazi uniknout, ale jestli se bude porad motat kolem te lampicky, tak si myslim, ze nema velkou sanci.

premyslim co si dam na snidani, ale zjistila jsem, ze me v posledni dome vubec nebavi pro sebe varit. ze zacatku tehotenstvi jsem jedla presne podle knizek a ted jsem rada kdyz snim hrusku.

okolo 9 ma prijit Sane. beru ji k doktorvi, aby se vysetrila ta jeji alergie. je to tak trochu podivny pribeh. minuly tyden ve stredu mi rikala, ze u nas nemuze delat, ze ma alergii na kocky. poslala jsem ji k doktorovi a kdyz jsme se ji pak smskou ptala jak to dopadlo, tak mi napsala, ze pry ji nic n to nedal, ze si o tom popovidame v patek.
jenze v patek uz pak neprisla, ani nezavolala a vcera po telefonu ta jeji histrorka s doktorem znela jeste pitomeji. mam takove podezreni, ze s ni ztracim cas. podle nasi Rosie, je Sane rozhodnuta, ze u nas pracovat nechce a ta alergie je jen vymluva.

kazdopadne uz jsme s ni ztravili 5 dni a je zacvicena, takze tu cestu k doktorovi s ni jeste podniknu.

pres obed mam pohovor s nejakou dalsi kandidatkou, co ma krasne africke jmeno Beauty :) a v 16:30 jdu k memu doktorovi na prohlidku s Izi.

Ianovy narozky

Opet u nas bylo veselo.
Ian slavil 54 :)
Bohuzel jsem ty posledni fotky musela vsechny vymazat, ponevac v te tme byly vsechny neprijemne rozmazene.



Oslave predchazelo mensi drama ohledne nasi chuvy, ktera si proste neprisla v patek pred oslavou do prave. Pozdeji jsme zjistili, ze pry ji nekdo v noci doma prepadl a vykradl. Inu komu by se chtelo chodit druhy den do prace, ze jo???
Rosie mela pri zmenu zvraceci den, takze ta taky zustala doma, tudiz jsem pro vsech 30 lidi varila a uklizela sama.
Ian pak v sobotu pomohl s pripravou :)
Vsechno jsme zvladli v pohode. Nikdo myslim nepoznal, ze to bylo site horkou jehlou.

Breznovy ultrazvuk

zapomela jsem poslat breznovy ultrazvuk.
Zitra jdem na dalsi, tak ho pak pripojim.

úterý 5. dubna 2011

dubnove rana


Je 6 rano a vypada to, ze se z toho dneksa vyklube pekne horky den.
Cekam dlasi 30C den.
Po ranu je ale krasne cerstvo a je prijemne si dat na zahrade cajik nez ten den zacne.

pátek 1. dubna 2011

Kure na paprice


Mam takovou radost, ze se Ian uci ceske jidla.
Ted uz krome bramboraku umi uzasne kure na paprice a bramborove knedliky.
Mnam, mnam !!!

detsky pokojik



Tak konecne se to zacina podobat detskemu pokojicku.
Chce to jeste obrazky a par drobnosti, na ktere jeste cekame, ale to hlavni uz mame.
Dneska nam Vincent povesil policky a tim jsme konecne ukotvili postaveni nabytku.

Bylo to slozite, ponevac tech moznosti mnoho nebylo. Holt je ten pokojik maly a ma nerovne steny. Respektive mame jen dve steny, pac jedna strana pokoje je okno a protejsi jsou vestavene skrine. Do toho je na jedne stene vyklenek, kde je zabudovany tusim boiler. Architekt byl idiot nebo pod parou.

Ted je jeste treba vse poradne vydrhnout, ale ted kdyz mame dve pani na uklizeni to snad pujde lip. Ackoliv jsme zjistila, ze i kdyz tu dnes byly dve, tak na spoustu veci zapomnely nebo si je setri na pondeli. Ani jedno se mi moc nelibi.


pondělí 14. března 2011

Bricho

Poslednich par dni se ta nase mala vrti jako silena.
Krasne ji vycuhuje hlavicka a kdyz mele rucickama nebo nozickama, tak se bricho zmeni ve zmet vlnobiti. Bude mi to chybet.

Ian nafotil par fotek ve 30 tydnu, ale jak uz to byva, neni to zadna krasa.
Jak to ty holky jako Haidi Klum sakra delaji? Asi budu muset rychle udelat nejaky kurz photoshopu nebo co.

Inu tady jsou fotky briska ze 28 tydne....


a jedna ze 30 tydne.



sobota 5. března 2011

Narozeniny

Vcera jsme byli na oslave narozenin jednech nasich znamych.
Hezky vecer, prima jidlo, prima spolecnost.
Jen jednu chybicku to melo. My jsme prisli a potrasli jsme rukou Mikovi, predali mu whisky a narozeninovou kartu s lehce drzym pranim k 50tinam.
Jenze ty narozky byli od Angely, jeho manzelky, ale to jsme zjistili az nekdy kolem pulnoci :)
Inu kdyz se dari, tak se dari.....

Nanny

Hmm, tak zas jedna historka o tom jak to tu perfektne funguje.

Pred tremi tydny jsem rozeslala serii emailu na vsechny mozne agentury, ktere umistuji domaci pomocniky.

"Hledame pani na uklizeni a na hlidani, na 3 mesice, nez se nam vrati Rosie."

Nekteri napsali, ze to nedelaji, jini ze maji hafo kandidatu a tak jsme se se tremi agenturami domluvili na terminy pohovoru.

Prvni z nich byl ve ctvrtek. Mela jsem s nima tak trochu prestrelku, ponevac byli jedini co se s nama nehodlali bavit o vikendu. Pry ze nemuzme po jejich kandidatech pozadovat, aby prisli nekam v sobotu. Podle nich fer, je ze my co mame praci musime odejit behem pracovni doby, aby ti co nemaji cely den co delat, se nam prisli ukazat ??? Ma to logiku ???? Nema.
Prisel ctvrtek, ja tam jeste pro zichr volam hodinu predem, ze teda jedem a ze tam budem na cas.

Hadejte kolik z 6 kandidatu tam bylo? Nula !!!! Chapete to?

Jednak to vypada, ze ti lidi proste delat nechteji a druhak to ukazuje jak neschopna je ta agentura, kdyz ani nezajisti, aby prisel vubec nekdo.

Umite si predstavit, jak jsme byli nasrani. My si kvuli nim berem volno v praci, zenem se tam na cas a vsechno zbytecne.

No nic, jeste je tu sobotni pohovory s jinou agenturou. Ti nam poslali CV potencionalnich kandidatu v patek ve 4, pred tim nez vsichni odesli pokojne z prace.
Problem byl v tom, ze ani jedna z tech kandidatek nemela zadne zkusenosti s detma.
V podstate nam nabizeli pani co uklizi v kancelarich, roznasi caj a kafe, vysypava kose apod. ????

Tak jsme jim volali zpatky, ze ani jedena z tech kandidatek nam nevyhovuje a ze nema cenu, abychom se tam v sobotu na 9:00 rano strachali.
Samozrejme nikdo to nebral. Nechali jsme vzkazy a emaily a doufali jsme, ze nam nekdo zavola zpatky.

Zavolali, jenze az 5 minut pred devatou, ze pry kde jsme. Tak jsme to znovu zopakovali, a prislo se na to, ze nas profil se smichal s informacemi jineho klienta a ze tam samozrejme maji hafo pani na hlidani, jenze ty je treba obvolat apod.. cirkus !!!!!!!

Tak ja nevim jestli mam jeste duveru v tyhle agentury. Jedna 18 a druha bez 2 za 20.
Nebavi me to. Fakt ne.

úterý 1. března 2011

Film festival nasi male slecny

Tak jsem konecne premluvila muj pocitac, aby se dohodl s DVD, co nam pan doktor tak poctive nahrava. (jeste jednou dekuji programku Format Factory, ktery prevede kazdy shit do jakehokoliv znameho formatu)

Trochu se nam toho nasbiralo, takze to sem frknu rovnou vsechno.

Samozrejme se na to koukat nemusite, ale ocekavejte, ze se vas v neplanovanem okamziku zeptam na kontrolujici otazecky :) :) :)


Nase mala slecna

Datum: 07. ledna


Datum: 03. unora


Datum: 28. unora


pondělí 21. února 2011

Mirihi podruhe

Tak nevim. Tohle misto me uz tak nenadchlo.
Porad mame krasne vyhledy a potapeni je tu taky prima.



Jidlo je bezesporu lepsi, ale celkove mi tohle misto pripada trochu mrtve.Ian si pochvaluje, ze je tu klid. Me to tu ale stve.

Prikladne jsme predevcirem mluvili s manazerem, ze se mu v jidelne toci stropni feny spatnym smerem a tim to tu mistnost vlaste spis otepluje nez aby ji ochlazoval. Neco na co jsme prisli, kdyz jsme kupovali fen - ze ma totiz dvoji funkci. Zvedat studeny vzduch od podlahy ke stropu v zime a v lete jej naopak tlacit dolu na propocene lidicky.


Dneska nam prisel rict, ze pry to menit nebudou, ze pry by si lidi stezovali, ze je tam pruvan. Inu nevim. Je tu jak v asune, zadny vetrik nic. Rano uz je tam 35C, takze se vsichni pri snidani potime jak mysi. At mi ukaze ty lidi co je jim zima.
Hlavne, ze nad stoly pro personal se ty feny toci spravnym smerem.
Asi si pujdem zitra sednout provokativne tam.

Je to tu trochu zpatecnicke. Za velke kacky mi to teda neprijde.

Ackoliv Ian videl vcera zelvy, zraloky, delfiny a ja jsem s nim videla jak jedna ryba plula druhe do pusy aby ji vycistila zuby. To je asi za vsechny prachy, no ne??

Posilam par videii.

Predne jsem vam slibila ty skakajici ryby. Doufam, ze eje to dobre videt.

Jo, jo snorchlovani je drina. Velka drina :)