čtvrtek 24. dubna 2008

Udelovani cen za reklamu

Tak jsme zase jednou museli s Ianem na slavnostni udelovani cen za reklamu. Ten den byla zima a ponevac jsem nevedela, jestli budem sedet venku nebo vevnitr, trapila jsem se nad tim, co si oblect. Tyhle akce jsou vubec podivnou smesici. Nekdo ma na sobe rifle, nekdo neco, co by se hodilo spise do kancelare, a pak jsou tu taci, co maji roby ala Blanka Martagi.
Inu akce to byla prapodivna. Poradatele udelali jednu zasadni chybu - najmuli trio amateru, kteri meli obstaravat zabavu. Usazeni kolem snehove bilych zidli s maslickou, u vyzdobenych stolu, ktere se prohybaly pod nanosy jidla, jsme sledovali jejich kotrmelce a stojky na hlave. Pritom se, prisaham, tito radoby umelci tvarili, jakoby prave vyhrali cenu za neoriginalnejsi vystoupeni roku. Nakonec tu trapnou show museli pretnout a narychlo zacali s predavanim cen. To bylo zabavnejsi. Ve stylu oscaru jsme vzdy zkoukli nominovane reklamy a pak si poslechli kdo a proc to vyhral.
Ian pronesl svoji rec o tom, jak odlisne jsou pohledy na reklamu z pozice reklamni agentury a z jeho zidle. Vsichni se bavili, ponevac to prospikoval vtipnymi postrehy z praxe.
Na zaver nas uspala pani z SATV, ktera nas zahrnula hromadou cisel o tom, ktery porad vydelal kolik penez - nebo kolik prodelal??? To uz nevim, usinala jsem hned po prvni varce cisel.
Potom jsme slupli desert a hura domu. Jeste ted se smeju, jak tam ti hosici synchronizovane delali svicku. (Zvednout nohy do stropu a podeprit si zadek rukama -narocne!!) Skoro jako na hodine telocviku. A raz, a dva!!!

neděle 20. dubna 2008

Svatba

Jeste nez zacnu psat o svatbe, musim se omluvit, ze jsem se ted psani moc nevenovala.
Dobrovolne jsem se zaplavila nekonecnou a nevdecnou praci v obou "mych domacnostech". Pozdeji vam posly detaily. V de Vosu to minuly tyden nevypadalo moc dobre. Kerry odvezli do na nekolik dni nemocnice. Zdalo se, ze ji chemoterapie nezabira a pomalicku se nam ztracela pred ocima. Michael ma ted tri tydny prazdin a tak mi pribylo prace prez den. Minuly tyden jsem byla s partickou jeho kamaradu, kteri se doma taky nudi, v kine dokonce 3x!! Uz ale dost, napisu vam o tom priste.

Ted ke svatbe.
Vsichni uz vime, ze 31 ledna se dostavime kam? Na Ostravici do Zlateho Orla, ze ano. :)))
Doufam, ze si vsichni v kalendari poznacili, ponevac pozvanky ma na starosti Ian, tudiz pocitejte s tim, ze prijdou nejdrive v prosinci :))) Za to ale budou!!! Nechci vam nic prozrazovat, ale Ian se ted pilne uci na kurzu photoshopu a pripravuje jedinecnou pozvankovou kreaci. Ja nevim jak vy, ale ja jsem napnuta ocekavanim jako spagat.

Bohuzel nic vic zatim nevim. Probirat s Ianem jestli budeme mit obrad odpoledne nebo vecer je jako trhani zubu. Ian, a to je celkem pochopitelne, se vice stresuje tim, jestli kdyz nam vypnou proud nam stale jeste funguje elektricky plot, nebo jestli si mame poridit za nekrestanske penize solarni ohrivac vody? Doufejme, ze po vyreseni vsech techto prisernych problemu "tretiho sveta" se nevynori zadne dalsi a konecne zasedneme k bilateralnimu jednani o svatbe.

Presto vsechno jsme minuly tyden zvladli zajet na vystavu o svatbach - wedding expo - a nekolik zajimavych podnetu jsem tam pochytili. Tak napriklad, jsme doma pred zrcadlem zkouseli "prvni svatebni tanec". Kdyby u nas v obyvaku zasedla porota, dala by nam mozna 1 bod za snahu, a tutove -10 za umelecky dojem. Vypadali jsme jako kyvadlo od hodin. Bim bam, bim bam. Zalovili jsme v tasce a vytahli letacek o tanecnich hodinach. Jsem sama zvedava jake to bude...

Cele expo bylo o tom jak lidi dneska bezpredmetne utrati penize za uplne hovadiny. Na jedne strane pavilon plny neuzitecnych a drahych svatebnich kramu, a na druhe strane obycejny svet, kde na vas na parkovisti ceka clovicek, co vam hlida auto za par susli a musi z toho uzivit celou svoji rodinu. Rekneme ze si za den vydela 100R, jen cesta domu ho bude stat 15R?!! Kdo by se pak nezamyslel nad tim zda kupovat 200 taliru ve zlate barve s ladicimi se sklenickami, ubrusy, zidlickami a kdesi cosi? A hlavne co s tim po svatbe budu delat?
Inu nevim. Vdavam se prvne a necham si poradit. Co si myslite vy?

Nechci si ale stezovat. Ona je to docela zabava, kdyz se v tom jeden moc nebabra a nemuci se premyslenim nad detaily. Nakonec kdo si bude pamatovat jake byly na stole kvetiny ???? "Hlavne ze je co jist a pit......"

A kdyz uz jsme u jidla. Ne ze bych si na dorty moc potrpela a z me zkusenosti, tech dort nakonec zustane nejvice, ale naskenovala jsem nekolik docela peknych dortikovych variaci. Uz jsme s mamkou dneska resili, ze vsechny dorty jsou uvnitr stejne stejne, ale nekdo si dal tu praci a nasel neco noveho. Me treba prijdou ty stojanky s malymi dortiky docela prakticke. Co vy si myslite?

Napiste mi. Budu se tesit na jakykoliv sebemensi podnet. Cus r