Rano bylo, ze bys psa nevyhnal. Mlha sedela uplne vsude. Ian a ja jsme se sli projit s Kamilkou v kocarku a prohlidli jsme si vsechny ubykace pro pripad, ze bychom si chteli v Sun City koupit time share. Nektere novejsi stavby jsou vskutku pekne, prostorne, proslunene a maji krasny vyhled.
Kdyz jsme se vratili byli uz vsichni vzhuru a po snidani. Ja jsem rychle usmazila rizky a vymyslela jsem plan dne. Vydali jsme se na pruzkum detskych atrakaci. Bylo jich tam spousta, ale nejvice ze vseho Fifu zaujal vlacek. Ptacci ani kuzlatka nemeli sanci. Za to vlackem jel celkem 3 krat a byl by pokracoval, kdybychom nezaveleli presun.
Kamilka to zalomila u mamky v nosicce a my ostatni jsme se bavili tim, jak zajimavy muze byt svet ocima dvouleteho ditete.
Okolo poledne jsme naskakali do autka a jeli jsme opet na vylet. Meli jsme mit obidek v bushi, ale hned po vyjezdu jsme si vsichni dali po nejakem tom rizku. Teda krome Kamilky, ta ho mela az na veceri.
Nekdy kolem 2 jsme zastavili na druhy obidek a prekvapive behem te hodinky co jsme tam ztravili jsme krome neodbytnych vcel, ktere se zamilovaly do Soncinych palacinek, videli neuveritelnou spoustu zviratek, co se prisla taky posilnit k nedaleke louzi.
Co se delo pak moc nevim, ponevac jsme v aute usla. Vim jen, ze pekne prazilo slunicko a ze jsme cestu tak trochu pretahli. Deti uz toho mely dost a stridave plakaly.
Po dojezdu domu jsme si dali v restauraci u bazeku kaficko a pivecko a na chatce jsme zase prichystali masove hody.
Fifa a Kamilka si dali jeste koupani ve vane, ktere jsme jim spestrili tmavou chvilkou, ponevac jsme vyhodili pojistky. V cizim prostredi jsme dlouho nikdo nemohli najit zadne svetla a predpokladam, ze jsme je slusne vylekali.
Malem bych zapomela, na ranni prihodu s pipajicim autem.
To se nam prihodilo nekde po ceste domu s Pilanesburgu. At jsme byli kde koliv, daleko nebo blizko cehokoliv, auto piskalo a piskalo.
Nakonec nas zachranil Misa, ktery profoukl sensory a ty konecne po celodennim piskani prestali.
Žádné komentáře:
Okomentovat