Hura, nasla jsem i fotky ze Serengeti !

V rijnu nas pozval pivovar na vylet do Tanzanie. Byl to neco jako rozluckovy vylet s Tonym a Sharon, kteri od listopadu patri do Londynske skupiny.
Dva luzusni aeroplany, kazdy pro 8 osob, nas prenesli za hranice JAR jako by nic. Prvni noc jsme stravili v Arushe v hotelu zalozenem uprostred kavove plantaze. Prvne v zivote jsem videla kavovou rostlinku. Nevim co jsem cekala, ale ten nenapadny kerik me zklamal. Za zminku stoji jen to, jak ty kavove plantaze vypadaji. Mezi malymi keriky byly vysazeny obrovske, destnikum podobne, stromy. Snad kvuli stinu, nebo kvuli zadrzovani vody?? Tezko rict.
Ian se veselil s kolegy dlouho do noci a ja jsem naspala svuj osobni rekord. Rano jsme se dozvedeli, ze znacne nachmeleny Ian si pozadal o budicek ve 4 rano a ponevac nevedel, ve ktere chatce spime, nahlasil prvni cislo ktereho napadlo. Sharon a Tonik nebyli moc nadseni, kdyz je casne rano budili telefonem z recepce.
Dalsim letem jsme se dostali do Serengeti a po ceste do Singita kampu jsem poprve na vlastni oci mohla videt slavnou Serengetskou migraci.
Z niceho nic, bylo vsude spousty zvere. Kam oko dohledlo byla bud zebra, pakun nebo jine ctyrnohe zvire.
Singita hotel je bezpecne ten nejluxusnejsi hotel v jakem jsem kdy byla. Kdyby jej mela charakterizovat hvezdickama tak dostane nejmin mlecnou drahu.
Kolonialni system tu prezil v te nejcistsi podobe. Pripadala jsem ji jako clenka Masaika klubu z knizky White mischief. Luxusne vybaveny hotel a vsude pritomne sluzebnictvo, vzdy pripraveno ochotne s cimkoliv pomoci. U kazde chatycky byl bazenek, ze ktereho se pohodlne dalo koukat na zviratka, ktera se klidne pasla pod nami na upati kopecku, na kterem byl Singita postaven. Vecere se konaly u honosne pripravene tabule pod sirym nebem. K dispozici nam byly tymy maseru, kosmeticek, rangeru, kucharu atd. Dokonce meli vlastni obchudky se sperky z tanzanitu a tradicnimi masaiskymi vyrobky. Neodolali jsme a koupili jsme si par masaiskych nahrdelniku z koralku a cerno-zlatou ‘shuka’, masaisky oblek, kterou doma pouzivame jako ubrus :)
Neco jsem si nacetla v knihovne o Masaich. Je to velice zajimavy africky kmen s tradicema, ze kterych chodi mraz po zadech. Jeste dnes praktikuji obrizky zen i muzu v dospelem veku a mozna si vzpomenete na obrazky cernochu s koliky v usnich boltcich a dlouhymi krky pokrytymi krouzky. Tak to jsou masaiove.
Cetla jsem si, ze pri prvnich pokusech zavest povinnou skolni dochazku masaiu. Rozhodli se tito, ze nema cenu posilat vlastni deti a tak unesli nekolik deti sousednich Kikuju a poslali do skoly tyto. Proklate dumyslne… Masaiove jsou velmi mirumilovni a rozumi chovu dobytka. Casto jsme u cesty videli starickeho masaie, zabaleneho do perstobarevne shuka, jak lezi na boku na trave, jako by byl starorecky polobuh, a spokojene pozoruje svoje stado ovecek. Scenka jak vystrizena z biblickeho raje.
V Tanzanii se mluvi swahilsky a jedno jedine slovo, ktere jsem si zapamatovala je ‘jambo’, coz znamena ‘ahoj’.

Zhruba v polovine naseho pobytu prisel Ian o telefon. A ponevac jeho vtipek s ranim budeckem jeste nevysumel, myslel si, ze mu jej nekdo za trest stipnul. Az kdyz jsme prijeli zpet do JNB, zjistili jsme, ze jeden z kolegu jej omylem strcil do kapsy sortek, ktere skoncili na dne kufru s ostatnim spinavym pradlem. Vtipnejsi byla dohra s Vodakomem, kteremu trvalo znovu zapojeni Ianova cislo celych 7 dni a to i pres to, ze SAB je VIP zakaznik s velkym V. Dalsi dukaz toho, ze servis v tehle zemi pada do hluboke propasti.
Ani ztraceny telefon nam nemohl zkasit nadherny vylet. Ian si liboval v rannich pochuzkach za zvirenou. Pry ho ani mouchy tse-tse nemohly odradit. Mimochodem, jestli si myslite, ze moucha tse-tse vypada jako moucha tak pozor, neni to pravda, vypada spis jako ovad a kouse jako das.

Tucnak kam se podivas

Kdyz jsme loni jeli s Ianem do Kapskeho mesta stravili jsme vikend blizko mestecka Hermanus.
Vzpominam si na dve veci na obrovske velryby a hromadu tucnaku.
Velryby se tam pry kazdy rok srocuji, aby vyvrhly na svet sve mlade a pak je naucily to nejpotrebnejsi pred dlouhou pouti oceanem.
No a tucnaci pry zde ziji uz od nepameti. Jestli si myslite, ze je v JARu na tucnaky moc horko, tak se kouknete jaka mi je na obrazcich pekna kosa.

Kdyz utekl Mikes

Snazim se doplnit chybejici clanky a ponevac mi pamet moc neslouzi, pomaham si probiranim fotek ulozenych na svem PC.
Uz to tak asi bude, ze Mikulas bude nejfocenejsi kote na svete. At kouknu do ktereho souboru chci, vzdycky tam najdu fotku Mikese.
Tyhle jsou z rana pote co nam utekl.
No on nam zas az tak neutekl. Ian mu zavrel na noc okno, takze kdyz se chtel vratit po nocnim lovu na svoje mistecko na polstari, tak se asi pekne divil.
Hledali jsme ho vsude a nic. Dva dny po nem nebylo ani vidu ani slechu.
Pak prisel ve 4 rano vypadal spraskane, ale stastne. Zalezl si do pelisku, ve kterem s Eliskou spali, kdyz byli jeste malicni a spal az do obeda.
I kdyz jsme radi, ze jej mame zase doma, jsme smutni, ze si z toho vyletu Mikulas dovezl nemoc, kvuli ktere hubne jako Kate Moss na kokainu.

Nudle zahradni

Jeste pred odjezdem do Cech jsme se s Ianem rozhodli vylepsit kus zahrady za nasim domem.
Je to jen takova nudle, do ktere smeruji okna z koupelen a loznic.
Taky se do ni da vejit z mistnosti, ktera driv byla bar, ale my jsme si z ni udelali karetni doupe.
Jako obycejne vsechno zaclo opatrne a nenapadne. Jeden ze stromu potreboval prorezat. Nakonec jsme jej nechali vysekat uplne a spolu s nim dalsi dva.
Teprve tehdy jsme zjistili, ze ta nudle neni zas az tak mala, aby se nedala vyuzit.
Zavolali jsme architektu Juanitu, ktera vytvorila tu prekrasnou zahradu okolo bazenu a ta mela genialni napad na malou mexickou zahradu. Proto ta modra stena, na kterou prijdou barevna zrdcadla a tequila kaktusy.
Nechali jsme postavit nekolik drevenych plosin a okoli jsme osadili kaktusy a sukulenty. Pak uz to chtelo jen nekolik svetylek a voila...



Myslim, ze jsme to opet zvladli na jednicku.
Vysledne fotky nemam, ponevac jsem se odjela do Cech se vdat :)

Fotky ze svatby

Stale jeste jsem nenasla chvilku abych neco poslala na web.
Prave ted je pro me dulezitejsi si poradne uzit tech par dni, kdy si muzu hrat s mym synovecekem Filipkem.
Uz pristi tyden budu muset odjet zpet do JAR a Sonka mi jej nechce pribalit!?
Presto chci aspon pripojit dva odkazy na fotky ze svatby.
Pro ty co na svem PC maji Flash Player a pro ty co jej nemaji, jen nekolik malo fotek.