čtvrtek 23. října 2008

Svatba

Děkujeme, že jste se rozhodli strávit s námi náš velký den.
Máme pro vás něco málo informací, které by měly usnadnit vaše plánování.

Ian & já budeme v Praze od soboty 24. 1. do pátku 30. 1., kdy se přesuneme na Moravu.
Cesty mohou být v lednu zrádné, pokud tedy plánujete dopravit se na Moravu také 30. 1., rádi vás uvítáme na neformální večeři na Zlatém Orlu okolo 19:00 hod.

Protože je konec ledna v ČR obdobím školních prázdnin, zarezervovali jsme několik pokojů v blízkém hotelu. Prosím, dejte nám co nejdříve vědět, zda, pro kolik osob a na kolik nocí budete ubytování potřebovat.

Směr cesty Praha - Ostravice hotel Zlatý Orel
387 km – 4-5 hodiny
(trasa je znázorněna v aktivní mapě, stačí kliknout na odkaz "Zvětšit mapu" pod níže uvedeným náhledem)


Zvětšit mapu

Obci Ostravice projeďte celou skoro až na samý konec. Na levé straně uvidíte dřevěnou sochu orla. Zde odbočte doleva.
Pokud se ocitnete v blízkosti přehrady Šance, zajeli jste příliš daleko a musíte se vrátit.

Parkujte prosím na dolním parkovišti a nechte se vyvézt. V den svatby bude doprava na hotel zajištěna. V ostatní dny volejte na recepci hotelu 558 682 181, odkud pro vás pošlou terénní automobil.

V místě svatby na hotelu Zlatý Orel bude v sobotu kolem poledne připraveno občerstvení, abyste se mohli na tu slávu řádně posilnit.
Okolo 14:30 by měl Ian začít bilingvní vyjednávání, a pokud uspěje, začne v 15:00 hodin samotný obřad.
Po té bude část svatebčanů požádána o pózování pro slečnu fotografku.
Večeře se začne podávat okolo 18:30 hodin. Po ní přijde řada na ty, kteří si přejí mít proslov.
Následuje zábava a veselice až do rána bílého!

Na závěr bych vás chtěla požádat o pochopení ve věci svatebních darů. Vzhledem k cetování letadlem a váhovému omezení zavazadel nebude možné si domů odvézt jakékoliv hmotné svatební dary.
Dlouho jsme přemýšleli, jak tento problém vyřešit. Napadlo nás, vybrat si v Praze obraz (nebo i několik obrazů), které bychom si následně hromadně přepravili po moři do Johannesburgu. Pokud byste nám chtěli na tento "hromadný" svatební dar přispět, je možné zaslat zvolenou částku na účet číslo:
19-3470440207/0100 (reference: „Svatební dar“, účet je veden u KB na jméno Veličková Soňa)
Děkujeme všem za pochopení.

Těšíme se na vás!
Radka & Ian

neděle 19. října 2008

Vikend

Tak jsem si rikala, co se u nas pres den deje, ze nestiham ani nic napsat na web?
Co se napriklad delo tento vikend?
Jelikoz jsme meli minuly tyden mensi drama s kotaty, rozhodli jsme se tento vikend zustat doma a ujistit tak nase chlupace, ze stale tvorime fungujici rodinnou jednotku.
Plan se zvrtlu hned v sobotu rano, kdy jsme se v jakemsi silenem amoku rozhodli jit pesky do obchodu, zakoupit bezglutanovy chleba.
Bylo po desti a venku bylo az prilis pekne na to sedet doma. Cekali jsme se, ze za hodku budem zpet, ale osklive jsme se pletli!
Nikdy predtim jsme tuto trasu nesli a proto se nam podarilo okamzite zabloutit. Ccestu tam, ktera vede z kopce k rece, pres reku a pak do strmeho kopce jsme zdolali za hodinu a pul!!!
Koupili jsme chlebik a neco malo dalsich surovin, ktere si Ian smele nalozil v batohu na zada a hura zpet.
Tentokrat jsme presne vedeli kudy nejit a zvolili jsme nejprimejsi cestu domu. Blizilo se poledne a slunce prazilo o 106. Nas pochopitelne nenapadlo pouzit rano protiopalovaci krem, takze jsme se pekli jako jako kurata na grilu. Nepomohlo ani, ze si Ian zacal pestovat masivni puchyre za patach a maliccich u nohou.
Cesta zpet vedla kolem domku Colleen a Haydna a tak jsme se zastavili na pokec. Uprimne, chteli jsme zkontrolovat jestli se Haydn uci na pondelni zkousku. Haydn nebyl doma. Nic mene 15 minutova pauzicka a nekolik hltu zarucene ciste vody z Colleenina cistice vody za prisernych 6000 randu, nas osvezili natolik, ze zbylych par kilasku jsme stihli za 15 minut.
Rychla snidane, sprcha a supito presto do obchodu. V planu bylo zakoupit fuksie, nove kolo pro Radusku, vymenit pochroumany telefon a sehnat tenisky pro Iana.
O dve hodiny pozdeji jsme sedeli vycerpani v aute a mirili jsme domu. Za to jsme ale meli nove tenisky, hodinky co meri tep, krokomer, pilaty balon, nove papuce, nekolik tricek, nove boticky pro Iana, 9 zbrusu novych taliru a puged kytek pro Sharon. Nekdy mezi teniskami a novymi tricky jsme totiz byli pozvani ke Kralingenum na veceri.
Ian se doma vrhl na studium manualu a ja jsem se rozhodla osmazit na obed nejakou tu rybu. Nez jsme se dali dokupy byl vecer a my museli vyrazik na veceri. U Kralingenu jsme skoukli jak Nadal dostal vyprask od jakehosi frenchmana. Vsichni se tim neuveritelne trapili. Nechapu proc???
Tonik zacal behem vecera vzpominat na Prahu a podle se vytasil s odporne teplou Becherovkou. Ocenila jsem, ze ji vubec mel a dala jsme si s nim nekolik kalisku. Nevim jestli to bylo tou becherovkou nebo kremovou bombou, kterou jsme spucovala na zaver vecere, ale moje brisko se rozhodlo protestovat. Kdyz jsme po 4 navstivila zachod Ian se smiloval a odvezl me domu.
Kotata jsme nasla schoulena na prahu s koziskama nasaklyma destem. Vesele nas nasledovala do postele, kde na perine blativymi packami vytvorili pozoruhodny vzorek. Kdyz uz jsme skoro spali, prisel nas navstivit sousedovic drsnak zrzek a pod oknem vypukla druha svetova. Jednim skokem jsme zdolali vzdalenost postel - dvere a jako zkusena protiterorova jednotka jsme vyrazili zjednat poradek. Ian zacal desit protivnika hlasitym “hus, hus” a pridal k tomu jakousi kreaci s rukama a nohama, kterou by mu mohl lecktery medajliska z olympijskych her zavidet. Ja jsem se jala vabit Mikese z blizkeho krovi. Eliska nas s nezajmem sledovala ode dveri. Zbezna prohlidka Mikese nas ujistila, ze tentokrat to prezil bez nasledku a rychle opet do pelisku. Okna jsme pro jistotu tentokrat zabednili.

Nedele rano mela puvodne byt asi takto – vstat co nejpozdeji, cajicek na zahrade, precist ranni noviny, doresit pozvanky na svatbu… jenze Ian si stihl neprozretelne, a zrejme pod vlivem alkoholu, domluvit golf, takze se v 7 rano, s poradnou kocovinou, vykulil s postele a bleskurychle se zacal pripravovat. Po vcerejsim opalovani vypadal jako lobstr, coz mu pripomelo se tentokrat natrit poradnou vrstvou portislunecni ochrany. Slupl i snidani co jsem stihla nachystat a v 7:30 byl v cudu. Ja jsem se pak vrhla na prani pradla, zaplaceni nekolika faktur, pripravy seznamu emailovych adres svatebcanu a nez jsem vylezla ze sprchy byl Ian zpatky.
Stale bylo treba se vydat do zahradnictvi a zakoupit fuksie pro nase dva zavesne truhliky. V Lady Beth zahradnictvi meli snad million druhu fuksii a tak jsme si nakonec domu dovezli 10 kousku fuksii prazvlastnich tvaru a barev. Prekvapive do zavesnych truhliku jsme si koupili panasovane koprivy, cert vi proc?
Taky jsme stihli vymenit muj telefon a zastavit se u znamych okouknout jejich nove instalovane zaclony.
Domu jsme dorazili okolo 4. Venku uz se zase dalo prebyvat bez toho aby se jeden potil jako v saune a tak jsme presunuli tv na nasi novou sklapeci policku na zahrade (Soniku, tisicere diky za nalezeni obrazku) a pustili jsme si zaznam nejnudnejsi F1 teto sezony.
Ian si v mezidobi stihl zaplavat a ugrilovat vybornou veceri. No a ja jsem se pustila k psani tehle slohovky. Vikend je pryc a opet jsme toho moc nestihli.
Na zaver prece jen jedna vyborna zprava. Mikulas uz zase skotaci po byte jako by se ctvrtecni trauma vubec nekonalo.