Velmi brzy ráno jsem vyrazila na kontrolu k doktorovi. Bylo třeba spočítat vajíčka a zapikat operaci na pondělí ráno.
Pak jsme s Míšou zajeli k paní doktorce aby mu dala injekci a po obědě jsme ještě zapikali Míšu k fyzioterapeutce, která prý mu trošku od bolesti pomohla.
Přece jen měl před sebou 12 hodinový let a když vás bolí záda, tak to není vůbec žadná sranda.
Soňka zatím doma pilně balila (zas to balení) aby všechny ty naše nákupy mohla propašovat přes přísnou kontrolu na letišti.
Míša si ještě s Fífou stihl schrupnout a pak už jsme opravdu jen čekali až přijede z práce Ian a předá nám auto.
Na letiště jsme dojeli v pořádku. Začli jsme ve velkém nakupovat vuvuzely apod., když tu jsme zjístili, že vlastě ani tolik času nemáme a že je třeba se rychle odbavit.
Na velké rozlučovaní nebyl čas, takže jsem je všechny objala a naposledy jsem jim zamávala než zmizeli v davu.
Po cestě domu jsme si brekla a až ráno jsem si oddechla, když přišla sms, že jsou v pořádku v Evropě.
Jejich patálie se ale neskončili a mamka musela čekat na domov ještě mnohem déle.
Moc, moc mi chybíte !!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat