úterý 3. května 2011

Lost City a Valley of the waves

Rano bylo posmourno, ale bylo celkem teplo. Ja jsem rano vyfasovala Kamilku v kocarku a s mikinou pres pyzamo jsem s radosti vyrazila na prochazku. Prijeli jsme asi po hodine, ale Kamilka se hned vzbudila, takze moje vyprava byla marna.

Kluci uz byli vzhuru a po snidani, tak jsme s nima jeste sesli k bazenu, kde si Fifa dal druhou snidani a pri te prilezitosti na oba rodice sklapl slunecnik.

Ian tvrdil, ze se podle nej vycasi a ze by bylo dobre skontrolovat bazeny na druhem konci komplexu. Rika se jim "udoli vln". Je to umele udelana pisecna plaz s vodnimi atrakcemi a hlavne s umelyma vlanama.

Sbalili jsme plavky a ostatni potreby a vyrazili jsme na prochazku. Po asi pul hodine cesty jsme dosli do casina v hotelu Cabanas a prodrali se jim az na druhou stranu k plazi.

Slunicko svililo jak o zavod a tak jsme se rychle vsichni nakremovali a hura do vody. Vlezl tam odvazne jen Fifa a Misa. Ponevac pry ale voda mela jen 17 stupnu tak to bylo ten den poprve a naposled. Ian je pak vzal na prochajdu k atrakcim, ale Fifa pry nemel o zadne skluzavky zajem a nechal se presvedcit jen k tomu aby vyzkousel horni bazen. Ani ten pry ale nebyl dost teply.

Vyhrati slunickem, jsme se rozhodli vratit k nasemu bazenku, ktery jak hlasili na informacni tabuli mel 25C a hlavne u nej prodavali dobrou pizzu. Posilneni obedem jsme plavcili az do 4 hodin.

Po ceste skrz casino jsme zkusili Fifu zkazit pro casino, ale strileni kacenek ho nezajimalo a ani houpaci auticka.

Vsichni jsme se pak naskladali do auta avyrazili na kratky vylet do bushe. Vratili jsme se az za tmy. Sonka s Misou neuspesne vyzkouseli prenest spici deti do chatky, ale zabranily jim v tom zaludne destove kapky.

Vyspany Fifa si pak chtel hrat jeste dlouho do noci, kdy uz unaveni rodice nemeli silu.

Ian a ja jsme vyrazili na pivko a rugby k Helen a Arminovi a zbytek tymu byl nechan napospas v chaticce.

V 9 uz jsme byli vsichni v postylce. Krome Misi, ktery se dole ladoval barevnyma cokoladovyma kupickama :)

Velke baleni a cesta do Sun City

Ze by se mi dvakrat chtelo, to nemohu rict. Rano jsme se na tom shodli se Sonkou. Obe jsme si mysleli, ze bude lepsi nikam nejet.

Tak trochu jsme spolehaly na dopoledni check in u doktora. Prece jen vysoky tlak se musi hlidat. Vsechno se ale ukazalo v poradku a nedalo se na nic vymlouvat.

Nabalili jsme tasky s jidlem a oblecenim, pak tasky pro deti a okolo 12:00 si nas vyzvedl Ian, ktery byl do te doby v praci.

Ja se priznam, ze jsem nemela sajnu kam jedem. Meli jsme byt v aute 2 hodiny a tato informace mi stacila.

Ian si cestou vzpomel, ze ma na 2 hodku domluveny konferencni hovor a tak jsme zastavili u pumpy, abychom si predali rizeni. Tam jsme ale zjistili, ze jsme vsichni hladovi a tak se kratka zastavka zvrhla do pulhodinove obr prestavky.

Posilneni nezdravymi hamburgery, jsme pokracovali v ceste.

Nekde pred koncem cesty, behem Ianova telefonatu nas predjel Armin a Helen z ANT kurzu. Ian jim zvladl jim zavolat z meho telefonu a zjistili jsme, ze miri tam co my. Domluvili jsme se sejit na pivko, aniz bychom tusili, ze je uvidime skoro kazdy den.

Kdyz jsme prijeli do Sun City pochopila jsme, ze jsem se sbalila naprosto nevhodne a ze spoustu veci co mam, vubec nebudu potrebovat a naopak million veci, co nemam, mi bude chybet.

Vesli jsme do chaticky, ktera byla po certech vybydlena a nevonela uplne nejlip. Nicmene byla prostorna a na 3 dny naprosto vyhovujici.

Kluci se rozhodli vyrazit na vylet do bushe a my holky jsme jeli skontrolovat okoli a hlavne sehnat nejake vonne svicky.

Zjistili jsme, ze jsme nekolik kroku od prima bazenu, piskoviste, skluzavek a houpacek, coz se bude urcite v pritich dnech hodit.

Svicky jsme nesehnali, ale koupili jsme si dva velke magnum nanuky, ktere nam vylepsily naladu. Kamilka spokojene spinkala v kocarku, jak jsme ji natrasaly pres dlazebni kostky chodniku. Takovou svobodu v JNB nemame.

Skoukly jsme in neco, co by mohl byt zapad slunce, kdyby se to nechovavalo za zbytky sopecneho krateru. Holt nase chaticka nemela ten spravny vyhled. Ale co...

Pozdeji jsme na chatce zapalili svicky proti komarum, ktere se taky vyporadali s tim puchem.

Navic Ian zacal s grilovanim vecere a za chvili se chatickou linula prijemna vune masicka a pecenych brambor.

Nevim jak ostatnim, ale me se spalo vyborne.

Blesku rychly nakup v Sandtonu a sadrovy odlitek briska

Tak jsme dneska meli jeden velky cil. Nakoupit proviant na zitrejsi vylet.

Ponevac bylo hezky, nechteli jsme tahat Fifu do obchodaku a nechali jsme ho s Misou doma.

Kluci se pry 3 hodiny rachnili ve vyrivce. Kdo by si mohl vymyslet lepsi program? Sonka a ja jsem ulozili Kamyska do kocarku a v 11 jsme vyrazili do Sandtonu.

Blesku rychle jsme prolitly Pumpkin patch, koupili par oblecku na miminko a pak rychle do Wollworths, kde jsme zmakli mather care sekci a nasledne potraviny.

K memu uzasu jsem zjistila, ze v obchode, kde nakupuju uz 5 let, je vytah pro maminky s kocarky.

V potravinach se nam Kamilka probudila, takze ji Sonka sla nakojit do oddeleni povleceni a polstaru. Ja jsem zatim naplnila vozik az po okraj a vrhla jsem se do fronty u pokladen.

Domu jsme se dostali az po pul jedne. Pani, co dela odliteky briska, prijela naprosto presne ve 2 a pak uz to slo sup na sup. Hodinu jsem stravila nehybne v koupelne se sadrou na brise. Cela koupelna vypadala jako by tam vybuchla bomba se sadrou. Aidah z nas mela radost, ponevac tam zrovna pred tim uklidila.

Pak jsem musela jeste zaridit hlidani kocek, ponevac jsem si to nechala na posledni chvili a nikdo z “obvyklych podezrelych” nebyl na vikend volny.

Jediny kdo mel silu se vecer balit byla Sonka. Ja jsem byla kaput a myslim, ze i Fifa. Ten pry se koukal na cele auticka a pak chtel jeste nejakou pohadku, ale uz se nemohl unavou ani hybat.

PS: zapomela jsem se zminit, ze predchozi den jsme stravili taky v Sandtonu. Sla jsem si tam vyzvednout botiky, ktere mi telefonicky zapikali z Pretorie. Cele se to zvrhlo v celodenni nakup.

Zvladli jsme se sejit i s Ianem na obidek, ktery prestoze byl statni svatek byl v kancelari a pracoval.

Fifa si zvadl koupit tricenko s kolomotivou a Sonulka nove rifle. V zaveru nas unaveny Fifa primel zajit do obchodu s hrackama a odnesl si od tama male modre auticko, ktere ma urcite jmeno, ale ja ho neznam :(

úterý 26. dubna 2011

Pretorie

Uz predem bylo dohodnuto, ze dnes se pojede do Pretorie. Rano to vypadalo na teply den, tak jsme vytahli kratasy a saticky, coz se pozdeji ukazalo jako naivni predpoklad.

Okolo 10:00 jsme zamirili k hlavnimu mestu JAR. Prujezd po dalnici byl hadam pro vsechny v aute, tak nezajimavy, jak jen to bylo mozne. Pretorie skutecne neni zadne zajimave mesto. Kdyz projedete Hrabuvkou, tak toho uvidite vice.

Jedine co Misa kvitoval pozitivne, byla 5ti proudova dalnice, ktera ac nedokoncena, vede z JNB az do Pretorie. Taky v dobe kdy jsme po ni cestovali my byla skoro prazdna.

Proc jsme teda do Pretorie jeli? Prece kvuli shopovani. Nebudete tomu verit, ale jediny crocs shop v celem Gautengu je prave v Pretorii. V celem JNB je prd. Ne jako v Praze, kde v kazdem shopu je aspon jedna bota crocs.

Cesta se vyplatila. Nakoupili jsme si kazdy nekolik paru a Fifa dostal knoflicek s Bleskem McQuinem J

Filipek tam s Blesem jezdil po botickach a okolo boticek tolik, ze ho to uplne vyhladovelo a museli jsme si jit sednout do nasi obvykle restaurace Ocean Basket. Objednali jsme si rodinnou porci grilovanych rybicek, krevet, chobotnic a nejake to sushi. Dopadlo to tak, ze Fifovi zachutnali housky natolik, ze spapal hned dve a Sonka musela dojidat celou tu hromadu morskych zviratek sama.

Takto posilnnei jsme vyrazili na dalsi shopping. Zvladli jsme quicksilver, guess, pumpkin patch, sketchers, edgars, poetry - slusne ne? - to proto, ze obe deti spaly.

Kdyz se nam Fifa probral, tak jsme usoudili, ze je dobry cas se vydat smerem domu. Kamilka sice v aute plakala, ale kdyz jsme ji na chvili zastavili a nechali ji vydechnout, zvladla se na Sonicku usmivat cely zbytek cesty.

Kratsi, za to vydatny, nakup potravin v obchode blizko domova, byl nas posledni hrdinsky cin.

Fifa a Misa si pak doma zaplavali ve vyrivce a Sonicka s Kamilkou delali klukum spolecnost. Ian a ja jsme vyrazili k doktorovi.

U pana doktora jsme zjistili, ze malicka je uplne v poradku. Vazi 2.98kg a porad mam dost mista, plodove vody. Placenta i brisni snura vypadaji perfektne.

Jen teda maminka ma vysoky tlak a mela by si na sebe davat pozor. V patek si ho musim jit nechat znovu zmerit. Moc byla v poradku, takze zadna velka panika neprobehla. Zitra zaciname 36 tyden a plice i ostatni organy vypadali plne funkcni.

Porad plati termin porodu 11 kvetna a porodni vaha by mela byt okolo 3.30 kg.

Ian ted na zahrade griluje zebirka a stejky a my ostatni lenosime.

pondělí 25. dubna 2011

Selmicky

Rano byla mlha, ze by se dala krajet. To znamena v africe jen jedno. Pres den bude parak a ciste nebe.

Nebylo jeste ani 10 hodin a uz jsme byli vsichni naskladani v autech a mirili jsme smerem do reservace. Cilem bylo se podivat na selmy a ostatni zvirata a hlavne vyvetrat a unavit deti.

Po obidku na terase, jsme se vydali pomazlit se lvicatama. Spici Kamilku jsme tentokrat meli stasti vozit ja a Ian. Jednou mi sice malem vypadla s kocarku, to kdyz jsme se snazila dostat ji do terria s hady, ale Sonce to snad ani nevadilo, proste ji posoupla a jelo se dal.

Povozili jsme ji mezi ptacky, tygry, lvi, hyenami a Kamilka spokojene spala. Fifa si mezitim pohladil kde co, velezl na „velikansky kamenek“, dal si „vecerku“, nechal se smirovat lvem a cele to zvladl za odpoledniho slunicka.

Kdyz je pak mamka pro zichr namazala, vydali jsme se smerem detske hriste. To bylo obrovitanske a pri pohledu na to jak se Fifovi rozsvitili ocicka, jsme se Iana a ja odpojili. My vyrazili za antilopama a Velickovi si meli chvilku pohrat na hristi a pak vyrazit za nama.

Cesty byly pro nasi toyotku misty narocne, ale zvladli jsme vsechno natrasani dobre. Domu jsme dojeli okolo 16:30 a to jsme dostali sms od Misi, ze pry jsou jeste na hristi.

Ian se pustil znovu do uklizeni a okolo 18:00 dorazila i Velickovi. Kamilce se pry cesta domu moc nelibila, ale kdyz ji Sonka okoupala, tak dokonce sama usla v kolibce.

Nevim jak zbytku vyravy, ale me se ten vylet libil.

Hraci den

Hnusne, hnusne prsi. Ian nasel na netu krasne mistecko pro deti s nazvem Yeesh. Stary sklad predelany na detske hriste.

Kdyz jsme prijeli, byli jsme uplne prvni. Ani hrad nebyl nafoukly. Mysleli jsme si, ze ani neni otevreno. Pustili nas dovnitr a hlasite volali, ze jsme jejich dnesni prvni zakaznici.

Filipek nevedel kde driv skocit. Fotblove hriste, jungle gym, trampolina, nafukovaci hrad, skuzavky, auticka...wow!!!

My ostatni jsme si dali v klidu kaficko a dorticek a odpocivali jsme. Ianovi trvalo asi 3 hodiny precist si noviny od strany jedna az po posledni stranu. Za tu dobu se Fifa uplne vyhral z podoby a byl pripraven se vratit domu.

Kamilka se taky vyspala, pred cestou domu si dala jeste trosku mlicka a jelo se. Doma jsme si dali par lamburgeru na obed a na to se Ian rozhodl preorat cely dum. Zacal v kuchyni a pokracoval az do vecera.

Velickovi se vydali na prochazku k houpackam a totalne unavili Fifu. Ten pry se vecer nemohl hybat ani mluvit.

Ja jsem na to byla podobne a tak jsem se odebrala do postylky velmi brzy po tom co vsichni prdolkove.

neděle 24. dubna 2011

Kinecko

Hmm, tak zas to rano vypadalo, ze bude hnusne cely bozi den.

Proto jsme zvolili rozumny program. Melo se jit do Fourways, kde Misa s Fifou vyzkouseli prvni Fifovo kinecko - Rio. Devcata meli jit do Babycity a nakoupit, co nam jeste chybelo do kabely do nemocnice.

Prijeli jsme vcas, cirka 50 min pred zacatkem filmu, proto jsme zasli vedle do obchodu s legem, kde si hralo uz nekolik prdolu. Pozdeji se ukazalo, ze dostat Fifu z legolandu do kina, nebo kamkoliv jinam, byl trosku problem.

Kazdopadne musim Fifu pochvalit. Na prvni navstevu tam vydrzel celkem dlouho. Pry skoro pulku filmu. Trosku jsme mu to zkomplikovali, ponevac to byl 3D film a pry mit na nose 90min bryle bylo pro nej narocne.

My devcata jsme stihly slozity nakup v Babycity. Jen Kamilka ne a ne usnout.

Sesli jsme se s klukama v Ocean basket na rychly obidek. Fifa se ale nudil a touzil se vratit do Lego landu. Sel tam s nim Misa, ktery uz toho mel urcite plne zuby, takze se za chvili vratili. Fifa si trosicku breknul, ale spis proto, ze uz toho mel bobis dost. Kdyz si ho vzala Sonka vzala na ruky, okamzite usnul.

V Quicksilveru jsem si nasla mistecko na sezeni a Filipek se ke mne pridal. Sonka s Misou meli konecne cas na nejake nakupy. Bohuzel Kamilka se brzy probrala a potrebovala maminku.

Cestou domu jsme nakoupili nejake ty ingredience na polivku pro Fifu a hura domu.

Doma uz Ian varil mnamkovni testoviny a cekal na nas. Fifa si jeste venku, for good measures, probehl zavlazovanim a pak se vydal s Misou do vyrivky.

Kamilka cely den ne a ne poradne zabrat, takze nakonec musel Misa vecer statecne pul hodiny houpat, nez Kamilku presvedcil. Ja jsem nic podobneho nepotrebovala a odporoucela jsem se na kute jeste pred devatou.

sobota 23. dubna 2011

Prochazka a lenoseni

Vcera jsem se rano krasne prosli.

Byl statni svatek a Ian prijel z fitka s tim, ze vsechny obchody jsou zavrene. To me docela prekvapilo, jelikoz jsem pocitala s tim, ze jidlo dnes obstara on a ze si na to i sam nakoupi.

Pozdeji jsme se rozhodli, ze to prece tak byt nemuze a vyrazili jsme na prochazku do blizkeho P&P s cilem nakoupit.

Fifa si vytahl sve odrazedlo a pred domem nam jeste ukazal jak mu to krasne jde. Urcite mel radost, ze ma tak obrovske obecenstvo. Vsichni jsme mu tleskali, az na Kamilku ktera spokojene spinkala v kocarku. Kdyby mohla urcite by mu ale taky tleskala J

Hned za branou komplexu se ale Fifa sprajcl, ze chce jet autem. Sonicka mu to pak, ale nejak rozmluvila a zbytek cesty do obchodu se nenadsene, ale prece jen doloudal po svych. Nejvesti louda ze vsech jsem byla ja a nase zabka. Nozicky natikaly, ale me to nevadilo.

V obchode jsme zjistili, ze P&P je zavrene, tak jsme se blesku rychle posilnili parecky a vyrazili okolo hlavni cesty k jinemu obchodu. Cesty byly jako v celem JNB neudrzovane, ve trave vyslapane stezicky, po kterych denne chodi stovky cernochu do prace. Tu a tam se nam postestil kousicek chodniku, ale ani ty nebyly kolikrat moc udrzovane a chybeli jim kostky nebo jim naopak dlazebni kostky nadbyvaly. Zatezkavaci test kocarek prezil na jednicku a my jsme s veselou dojeli az k obchodu.

Ian nakoupil proviant a hura zpatky. Tentokrat tlacil kocarek on a v nem tasky s nakupem. Kamilka si po obede spokojene hovela u Sonci v naruci a koukala na auta, co kolem nas v rannim slunicku jezdila. Jak spravne Sonka podotkla, ja jsem tahla nejvetsi naklad. Moje natekle pajtky a brisko plne miminka.

Nekde napul cesty se Fifa rozhodl, ze ten vylet prece jen neni tak marny a zacal se zajimat o stromy a vysokou travu, co tam po ceste rostla. Misa s nim trpelive krouzil kolem akacii a doloval ho z vysoke travy, ktera Fifovy sahala az po ramena.

Doma nam pak Ian nachystal vybozny obidek. Filet s cervenymi peprovymi kulickami s bramborem. Nejak ho to ale zmohlo a usl pak pred tv i v kucharske zastere.

Vymlouval se pak na slunicko, ktere ho pry spalilo. A mel pravdu. Predstavte si, ze jedini kdo se na tehle male vychazce spalili jsme my dva africane. Stredozemci, vcetne Kamilky, byly bez ujmy. To ukazuje jak malo chodime ven.

Odpoledne jsme si pak hrali na zahrade dokud se surove nerozprselo.

čtvrtek 21. dubna 2011

ZOO

Streda byla fakt uzasna.

Zaclo to tim, ze nam dosla tepla voda. Chudak Sonka, ve vzacne volne chvilce, kdy vsechny deti spaly, se rozhodla jit se osprchovat. Urcite se tesila, ze si konecne smyje kousave odstrisky vlasu, ktere musela snaset od predchoziho dne.

Trpelive zapla vodu a cekala az nam potece tepla. To je u nas normalni. Mame totiz uplne nesmyslene udelane trubky, co vedou od boileru snad az k sousedum a zase zpatky. Studena voda se v nich nasbira a ne a ne odtect.

Cekala a cekala a furt tekla ledova, tak jsem to sla skontrolovat, ale verdikt nebyl dobry - v boileru zadna tepla proste nebyla.

Chudera Sonka i Ian se sli osprsit do bydliku pro sluzky. Misa a ja jsme se spokojili s vlaznou vodou a Fifa mel radost, ze ho do sprchy ten den nikdo nehonil.

Samozrejme jsem volala hned v 8 aby nam to prisli opravit a prestoze me ujistli, ze prijedou jeste ten den rano, po dalsich 5 telefovantech a 7 hodinach pozdeji, jsem zjistila, ze nejaky kreten zapomel zapikat nas pozadavek a tim padem nikdo neprisel??? Huh???

Ten den to nebyla posledni jobovka. Rano jsem totiz mela rec s nasi novou pani na uklizeni. pokousela jsem se zjistit jestli je jen pomala nebo jestli je i lina. Zanechala jsem ji ten den s tim, ze ma pouzit vlastni iniciativu a pokud uvidi praci, tak jima udelat. Mela jsem na mysli veci jako treba vynest kos, uklidit do skrine obleceni apod. Netusila jsem, ze se pusti do prani pradla.

Tak za prve ji nenapadlo napred posbirat pradlo z kosu z koupelen a jeste, ze tak, protoze prala Soncin bily svetr s ruzovym a zlutym pradlem. Ianovy bile kosile do prace s cervenym ubrusem a cernym pradlem a pozor bombonek - s hadrama se kteryma vytrela podlahu!

Cert vi na jakou teplotu a na kolik otacek?? Cuceli jsme na to se Sonkou s otevrenou pusou a chybely nam slova. Ja jsem si zanadavala, ale uz neslo nic delat.

mela jsem si dat rano pozor na pusu a byt vice konkretni.

Nastesti ten den nebyl jen o tom. Podaril se nam vyborny start a v 10:00 uz jsme si to ficeli do Zoo. Sem tam na nas spadla kapka, ale to nas neodradilo. Cekali jsme hezke pocasi, ktere nam Ian rano naordinoval. To samozrejme prislo, i kdyz Ianova predpoved pocasi byla jak se ukazalo z 5 unora J

Fifa se tolik tesil, ze ani nestacil dobehnout k pokladne. Rozplacl se napul cesty a oplakal to. Pak uz to slo raz na raz. Prochazka – odpocivadlo – zachod – prochazka – zachod – odpocivadlo.....

Nozicky sice nespokojene natikaly a natikaly, ale nebolely takze jsem si nedelala hlavu.

Park vypadal dost neutesene a zaostale. Na druhou stranu to je jedno z mala mist kde se jde svobodne s detma probehnout a nebat se, ze vam je nekdo prejede. Fifa se vybehal a Kamilka spokojene spinkala.

Ponevac patek a pondeli jsou statni svatky, operativne jsme se rozhodli navstivit doktora a nechat si skontrolovat miminko. Prece jen preeclampsia je mrcha a dokonce pry 3 z 8 tehotenstvi diky ni skonci spatne.

Filipek s Misou meli sanci skontrolovat detske hriste ve Spuru, ale pry stalo za prd. Zejmena ten fakt, ze tam bylo mokro a Fifa si totalne promocil ponozky.

Doma jsme pak koukali na krtecka a musim rict, ze me ty dily, co jsme videli (krtecek a mesto a pozdeji krtecek a hodiny) naprosto deprimovali.

Presto vsechno si myslim, ze to byl uspesny den.

Navecereli jsme se vyborne, zvlast diky tomu, ze nam Fifa prozradil jestli mame nebo nemame hlad. Napriklad podle Fify tatinek vubec nemel hlad a maminecka si pry mela nalozit jen malinko, protoze mela jen malinky hlad : ) : )

Taky nam prozradil, ze by strasne rad dostal na prdel a bylo... Fifa je proste zlaticko. Doufam, ze ta nase zabka bud etaky takove kvitko.

středa 20. dubna 2011