čtvrtek 22. dubna 2010

Hurá všichni dorazili v pořádku.

Moje úterní ráno bylo plné zážitků ještě dříve než jsem si stačila vyzvednout na letišti všechny moje návštěvníky.

Ian ráno odlítal do Kapského města a bylo třeba jej sbalit a odbavit. Taky bylo třeba uklidit koupelny, které ještě den před tím nebyly plně funkční. Páni dělníci si všechno nechali na poslední chvíli a tak ani nebylo jasné zda budou vůbec fungovat. Do desáte hodiny měl silikón ještě trvdnout a tak byla tahle otázka stále otevřená.

Dobrodružně jsem pak vyrazila do Fourways najít obchod kde prodávají dobrý český chlebík. Samozřejmě jsem minula místo kam jsem jela a musela jsem se vracet. Každopádně chlebíček jsem koupila a pak už hurá na letiště.

Na cestě byla zácpa a tak mě museli čekat před letištní halou, kde jsem si je vyzvedla.

Menší zádrhel představovala dětská sedačka, která nebyla správně složená a nikdo z nás ji neuměl dát dohromady. Museli jsme tam Filípka zauzlit. Zauzlenaž po uši to přežil až do příjezdu do domečku.

Sluničko svítilo a tak jsme se rozprostřeli na zahradě. Míša se jako první ospršil v naší zbrusu nové koupelně a pak si s Filípkem dali na 3 hodiny šlofíka. Což se ukázalo byl Filípkův dovolenkový rekord.

Sonička, mamka a já jsme si uvařili čajíček, dali jsme si k tomu sušenky a začli jsme špekulovat nad tou zatrápenou sedačkou. Po půl hodince jsme vyčerpali všechny možné varianty a zůstaly už jen ty nepravděpodobné. Překvapivě kombinace nepravděpodobných přehmatů nás dovedla ke správnému řešení. Od té doby jezdí Filípek bezpečně ač nezauzlen.

Mamka se Soničkou se pak nechali odvézt k ostříhání, kde jsme je pak s Míšou a Filípkem šli vyzvednout.

Po večeři jsme odpadli jako borůvky.

Žádné komentáře: