Vanoce v africe jsou vanoce naprd. Jsou uspechane, roztekane, namahave a celkove tak nejak nehmatatelne. Prezenou se jako letni bourka a nezbyde po nich nic nez hromada nadobi.
Loni uz jsem popisovala jak to vypada. Rano se vstane zacne se uklizet a varit. Okolo poledne, po te co se decka vypotaci z postele, rozbalujou darky. Pokud to nekoho zajima, tak ani behem rozbalovani se mi nepodarilo naladit se na tu spravou naladu rozjimani a vanocni melancholie. Po rozbaleni je treba hned vsechno uklidit a dokoncit obed. Hosti se u nas vetsinou nahromadi fura. Zejmena proto , ze mame dobry kulecnihovy stul, plnou lednicku piva, vybornou terasu a pevne doufam, ze i proto, ze dobre varim.
Letos jsme slupli obrovskou jehneci kytu, 4 kilovou vanocni sumku, brutvan pecenych brambor, misu ryze a dva rozlicne zeleninove salaty. Sklenice od piva jsem prestala pocitat jakmile jsem prez ne nemohla projit do garaze. Vsichni se u nas vselili dlouho do noci, hudba hrala o 106 a velka skupinka okupovala bazen jeste po zapadu slunce. Nesmim zapomenout dodat, ze velkoturnaj v kulecniku dopadl ke spokojenosti muzstva domacich.
Žádné komentáře:
Okomentovat