Narcisy

Tuhle jsem řešila se Soňkou malý překladatelský oříšek.
Jak se správně česky označí malá skupinka narcisů?
Já jsem navrhovala jezírko narcisů a protože nás nic lepšího nenapadlo tak to bude v téhle historce „jezírko“.

Někdy si myslím, že Knowledge*, náš zahradník si ze mně tropí šprťouchlata. Tuhle jsem ho nechala sadit narcisy a povídám mu: Buď tak hodný a vysaď je do skupinek semhle, semhle a semhle. Hlasitě jsem se začala rozplývala nad tím, jak krásně to bude vypadat až se nám na jaře vyklubou v krásné malé jezírka narcisů. Knowledge pokýval hlavou, jako že rozumí a dal se do práce.

Přišlo jaro a s ním narcisy. A jaké krásné jsou! Jenomže ne jezírka, ale za...ne řady narcisů! Voják vedle vojáka. Tři tenoučké lístečky, hubený stonek a nahoře květ. Koukala jsem na ně, jak se tam tak rezignovaně řadí a říkala jsem si, kde se stala chyba?

Že by mi nerozuměl nebo na mně uplatňoval další z jeho talentů -„selektivní vnímání“?
Tak nebo tak mám plnou zahradu ubožáčků narcisů, které v létě bude třeba přesadit.
Stále zvažuju jestli tím pověřím „pana znalého“ ??

*Knowledge je anglický překlad jeho Malawijského jména, které nám neřekl. V češtině to znamená „znalost“ nebo „vědomost“. :)

Tady zřejmě taky improvizoval...:(

Když teď nad tím přemítám, tak by mě zajímalo jak dopadnou mamčiny konvalinky, které měl sadit v ten samý den.

Tahle neuvěřitelná modrá zápava vyrostla z jediného rostlinky. Pod vším tím modrem je jen jediný stonek. Jo, jo - Afrika !!!!

Zluta karta

Od meho prijezdu uplynulo uz hodne dni, ale nemuzu zapomenout na to jak jsem z pocatku „trpela“ tim, ze jsem nevlastnila zadnou kartu. Napriklad zadna telefonni spolecnost mi nechtela prodat telefon, ponevac jsem mela jen turisticke vizum, zadny ucet za vodu nebo plyn, kterym bych prokazala, ze mohu platit ucty, zadny vyplatni pasek a ani jednu jedinou platebni kartu pro mistni obchody. Tim myslim, karty vydavane obchodnimy domy, ktere opravnuji nakupovat jen v tom danem obchodu. Napriklad Woolworths (Tesco) vyda karty vsem clenum rodiny a mesicne si stahne z uctu tolik, kolik rodinka utratila. Vsichni vime jak tyhle „karty misto penez“ funguji na zakazniky. Vsichni utraci jako divi!
Dnes mam nastradanych karet do aleluja. Mam kartu do kina, kartu na benzin, kartu do fitka, kartu do knihovny, kartu golfoveho klubu, kartu ze zahradnickeho centra, kartu k reznikovi no a samozrejme karty z obchodu clicks (drogerie), woolworths (jidlo), edgars (obleceni) a exclusive books (knizky). Pripoctete ridicak, pas, kreditni a debitni platebni kartu, kartu pojistence a najednou se vam do peneznky uz nevejde vubec nic.
Jste sice v bezpeci, ponevac nenosite u sebe vice nez je potreba na zaplaceni parkovani, ale tech karet uz je opravdu trochu moc.
Pred chvili jsem vyfasovala zbrusu novou kartu – ockovaci zlutou kartu. Pristi mesic se chystame do Tanzanie a je treba se prozretelne chranit. Ian a ja jsme dneska nastoupili pred sestru Maragret, ktera vyzbrojena 10 injekcemi nam kazdnemu pichla injekci proti zlute horecce, zloutence A, tetanu, obrne a jak se tady rika „for good measures“ – navdavkem, jeste do zadecku injekci vitaminu B.
A za odmenu jsem si mohla odnest svoji novou, zlute se skvouci, ockovaci karticku. Neni to parada?!!!

Cerven mesic bezpecnosti

Jen stezi se da popsat jak je afrika krasna. Myslim, ze ani neexistujou jmena pro vsechny barvy zapadajiciho a vychazejiciho slunce. Nevim k cemu bych prirovnala vuni safari a slova mi chybi, kdyz mam vyjadrit respekt ke vsem tem, co dokazi prezit v podminkach jake tady jsou a pritom se uprimne radovat ze zivota.
Je hrich, ze tak krasna zeme se pomalu, ale jiste stava dobrovolnou luxusni veznici pro ty co maji co ztratit. Chudi nebo bohati, vsichni jsme dennodenne vystaveni hrozbe, ze nas nekdo prepadne. To, ze o neco prijdem, je celkem zarucene. To jestli to prezijem, je nejiste.
Minuly tyden moji znamou prepadli doma tri zlodeji s pistolemi. Zrovna poradali vecirek a zhruba 15 hostu bylo s pistoli prilozenou k hlave obrano skoro i o kalhoty. Predstava, ze ani doma neni clovek v bezpeci je strasidelna.
Tuto sobotu byla Brittany unesena taxikem, kterym se vracela na koleje. Taxikar se ji snazil osahavat a nakonec ji vyhodil z auta v liduprazdne oblasti. Je velke stesti, ze vyvazla jen s par odreninama a ze prisla jen o telefon, fotak a penezenku.
V pondeli prisla Ianova kolegyne o vsechny okna v aute. Rano v 9 hod, za naproste dopravni spicky, k ni na semaforu prisli 4 chlapici, rozmlatili vsechny okna a s pistoli ji pozadali aby vystoupila z auta. Je zazrak, ze se ji podarilo ujet.
Pridejde upadajici ekonomickou situaci a zeptejte se sami sebe jestli byste odsud radeji neodjeli?
Ja docela urcite ano. Je mi naprosto nepochopitelne jak moc mistni miluji tuhle porouchanou zemicku. Pri debatach na toto tema se jim zamzi pohled a ac to nevypada, jsou uprimne hrdi na progres, ktery pod vsim tim nanosem problemu lze pozorovat.
Je pravda, ze kdyby vsichni utekli, tak to tady bude horsi a horsi.
Proto mozna lze vysvetlit zoufale pokusy o trochu normalni zivot na ukor vlastni svobody.
Me male auticko bude mit od pristiho tydne „mrize“ na oknech. Nas dum bude od patku obehnany lejzrovymi paprsky jako sejf svycarske banky a Ian i ja mame mobil nastaveny tak, aby na pozadani ukazoval pozici toho druheho.
Co o tom rict vice? Snad jen, ze co te nezabije, te posili!

Nove periny

Do afriky dorazila zima. Teploty se houpou mezi polednimi 15C, pokud stojite na slunicku, a vecernimi okolo nuly. Zato teploty v dome, to je uplne jina story. Doma je pres cely den stejnomerne kosa, kosa, kosa !!!!
Zadne topeni, velikanske okna, prazadna izolace, kachlicky kam se podivas.... katastrofalni kombinace. Vse co vas v lete zachrani pred spalujicim slunickem, vam v zime pekelne zneprijemnuje zivot.
Celou noc makate na tom, abyste si krapet zahrali postylku, abyste z ni pak rano museli vyplout do pokoje jeskynni teploty, kde se vam kazdy dech pred oblicejem zhmotni v oblacek pary.
Minuly tyden jsme si konecne rekli dost a vydali jsme se do obchudku „Granny Goose“ „Babicka husa“, kde prodavaji periny a polstare, vsech moznych velikosti a tloustek.
Verili byste, ze v jednom obchode muzou prodavat luzkoviny z hned dvaceti ruznych druhu peri? Kupodivu nejdrahsi je peri z madarske husy? Ze by ti madari prorazili do sveta i s necim jinym nez s rubikovou kostkou?! Zajimave.
Jak probiha vyber? My jsme meli jasno v tom, ze si koupime perinu „four season“. Ne ze, by tu v africe meli ctyri sezony – ha, ha. To spise jednu „super vedro“ s malou prestavkou, kdy pocasi nabira dech na dalsich 10 mesicu „jeste vetsiho vedra“. Presto se nam system dvou perin, jedne tenoucke a jedne silnejsi, sepnute dohromady cvockama po vsech ctyrech stranach, zdal neodolatelne fikany. Pak uz jsme jen museli vyzkouset ktere peri, z prehlidky mezinarodnich hus a kacen, se nam zamlouva nejvice. Uz u pate periny jsem ztratila prehled. Vyber polstaru byl nemene slozity. Vsechny se nafukovaly jako by hrali hlavni roli v pohadce o princezne co spala na hrasku.
Vsechno nase usili se vyplatilo. Spinka se nam opravdu jako v pohadce!
Jen nase kotata maji neco proti nasi zbrusu nove perine. Ma to co delat s tim, ze pri kazdem kroku musi zdolavat obrovitanske kopce, ktere se kolem nich samy od sebe magicky objevuji nebo zakerne mizi...

Udelovani cen za reklamu

Tak jsme zase jednou museli s Ianem na slavnostni udelovani cen za reklamu. Ten den byla zima a ponevac jsem nevedela, jestli budem sedet venku nebo vevnitr, trapila jsem se nad tim, co si oblect. Tyhle akce jsou vubec podivnou smesici. Nekdo ma na sobe rifle, nekdo neco, co by se hodilo spise do kancelare, a pak jsou tu taci, co maji roby ala Blanka Martagi.
Inu akce to byla prapodivna. Poradatele udelali jednu zasadni chybu - najmuli trio amateru, kteri meli obstaravat zabavu. Usazeni kolem snehove bilych zidli s maslickou, u vyzdobenych stolu, ktere se prohybaly pod nanosy jidla, jsme sledovali jejich kotrmelce a stojky na hlave. Pritom se, prisaham, tito radoby umelci tvarili, jakoby prave vyhrali cenu za neoriginalnejsi vystoupeni roku. Nakonec tu trapnou show museli pretnout a narychlo zacali s predavanim cen. To bylo zabavnejsi. Ve stylu oscaru jsme vzdy zkoukli nominovane reklamy a pak si poslechli kdo a proc to vyhral.
Ian pronesl svoji rec o tom, jak odlisne jsou pohledy na reklamu z pozice reklamni agentury a z jeho zidle. Vsichni se bavili, ponevac to prospikoval vtipnymi postrehy z praxe.
Na zaver nas uspala pani z SATV, ktera nas zahrnula hromadou cisel o tom, ktery porad vydelal kolik penez - nebo kolik prodelal??? To uz nevim, usinala jsem hned po prvni varce cisel.
Potom jsme slupli desert a hura domu. Jeste ted se smeju, jak tam ti hosici synchronizovane delali svicku. (Zvednout nohy do stropu a podeprit si zadek rukama -narocne!!) Skoro jako na hodine telocviku. A raz, a dva!!!

Svatba

Jeste nez zacnu psat o svatbe, musim se omluvit, ze jsem se ted psani moc nevenovala.
Dobrovolne jsem se zaplavila nekonecnou a nevdecnou praci v obou "mych domacnostech". Pozdeji vam posly detaily. V de Vosu to minuly tyden nevypadalo moc dobre. Kerry odvezli do na nekolik dni nemocnice. Zdalo se, ze ji chemoterapie nezabira a pomalicku se nam ztracela pred ocima. Michael ma ted tri tydny prazdin a tak mi pribylo prace prez den. Minuly tyden jsem byla s partickou jeho kamaradu, kteri se doma taky nudi, v kine dokonce 3x!! Uz ale dost, napisu vam o tom priste.

Ted ke svatbe.
Vsichni uz vime, ze 31 ledna se dostavime kam? Na Ostravici do Zlateho Orla, ze ano. :)))
Doufam, ze si vsichni v kalendari poznacili, ponevac pozvanky ma na starosti Ian, tudiz pocitejte s tim, ze prijdou nejdrive v prosinci :))) Za to ale budou!!! Nechci vam nic prozrazovat, ale Ian se ted pilne uci na kurzu photoshopu a pripravuje jedinecnou pozvankovou kreaci. Ja nevim jak vy, ale ja jsem napnuta ocekavanim jako spagat.

Bohuzel nic vic zatim nevim. Probirat s Ianem jestli budeme mit obrad odpoledne nebo vecer je jako trhani zubu. Ian, a to je celkem pochopitelne, se vice stresuje tim, jestli kdyz nam vypnou proud nam stale jeste funguje elektricky plot, nebo jestli si mame poridit za nekrestanske penize solarni ohrivac vody? Doufejme, ze po vyreseni vsech techto prisernych problemu "tretiho sveta" se nevynori zadne dalsi a konecne zasedneme k bilateralnimu jednani o svatbe.

Presto vsechno jsme minuly tyden zvladli zajet na vystavu o svatbach - wedding expo - a nekolik zajimavych podnetu jsem tam pochytili. Tak napriklad, jsme doma pred zrcadlem zkouseli "prvni svatebni tanec". Kdyby u nas v obyvaku zasedla porota, dala by nam mozna 1 bod za snahu, a tutove -10 za umelecky dojem. Vypadali jsme jako kyvadlo od hodin. Bim bam, bim bam. Zalovili jsme v tasce a vytahli letacek o tanecnich hodinach. Jsem sama zvedava jake to bude...

Cele expo bylo o tom jak lidi dneska bezpredmetne utrati penize za uplne hovadiny. Na jedne strane pavilon plny neuzitecnych a drahych svatebnich kramu, a na druhe strane obycejny svet, kde na vas na parkovisti ceka clovicek, co vam hlida auto za par susli a musi z toho uzivit celou svoji rodinu. Rekneme ze si za den vydela 100R, jen cesta domu ho bude stat 15R?!! Kdo by se pak nezamyslel nad tim zda kupovat 200 taliru ve zlate barve s ladicimi se sklenickami, ubrusy, zidlickami a kdesi cosi? A hlavne co s tim po svatbe budu delat?
Inu nevim. Vdavam se prvne a necham si poradit. Co si myslite vy?

Nechci si ale stezovat. Ona je to docela zabava, kdyz se v tom jeden moc nebabra a nemuci se premyslenim nad detaily. Nakonec kdo si bude pamatovat jake byly na stole kvetiny ???? "Hlavne ze je co jist a pit......"

A kdyz uz jsme u jidla. Ne ze bych si na dorty moc potrpela a z me zkusenosti, tech dort nakonec zustane nejvice, ale naskenovala jsem nekolik docela peknych dortikovych variaci. Uz jsme s mamkou dneska resili, ze vsechny dorty jsou uvnitr stejne stejne, ale nekdo si dal tu praci a nasel neco noveho. Me treba prijdou ty stojanky s malymi dortiky docela prakticke. Co vy si myslite?

Napiste mi. Budu se tesit na jakykoliv sebemensi podnet. Cus r

Rajska zahrada

Jeste nez se nase zahradka ulozi k zimnimu spanku, vyfotila jsem nekolik zaberu naseho usili o promenu.

Takhle vypada nas dum, kdyz projdete brankou.

Takhle vypada atrium.

Krasne kere nam Juanita vybrala.

Kluci De Vosovic

Tak jsem konecne vyfotila vsechny De Vos kluky.

Micheal je ten nejvetsi a ti malinci jsou Rian and Mathew. Na tehle fotce je s nima Paulina.

Na te prvni fotce se smeje Mathew a na te druhe se smeej Rian. Do priste se nam to snad podari se synchronizovat :)

Tady basti veceri Rian a Lucy mu s tim pomaha.

Opet se u nas varilo

Ian v pondeli varil a je na svuj steak moc pysny. Tolik pysny, ze jsme jej museli vyfotit.
Salat je muj vyrobek a pokud ma nekdo zajem, rada vam poslu recept. :)

Tenhle obrazek je z predchoziho tydne , kdy jsme meli nekolik hostu a roznili jsme tunakovy burgry se salatem s mangem a haloumi syrem.

Lov na kobylky

Mikulas prave ulovil kobylku a snazi se ji rozhybat vyhazovanim ji do vzduchu ci strkanim pod koberec. Moc se mu to nedari :)))