Tak jsme zase jednou museli s Ianem na slavnostni udelovani cen za reklamu. Ten den byla zima a ponevac jsem nevedela, jestli budem sedet venku nebo vevnitr, trapila jsem se nad tim, co si oblect. Tyhle akce jsou vubec podivnou smesici. Nekdo ma na sobe rifle, nekdo neco, co by se hodilo spise do kancelare, a pak jsou tu taci, co maji roby ala Blanka Martagi.
Inu akce to byla prapodivna. Poradatele udelali jednu zasadni chybu - najmuli trio amateru, kteri meli obstaravat zabavu. Usazeni kolem snehove bilych zidli s maslickou, u vyzdobenych stolu, ktere se prohybaly pod nanosy jidla, jsme sledovali jejich kotrmelce a stojky na hlave. Pritom se, prisaham, tito radoby umelci tvarili, jakoby prave vyhrali cenu za neoriginalnejsi vystoupeni roku. Nakonec tu trapnou show museli pretnout a narychlo zacali s predavanim cen. To bylo zabavnejsi. Ve stylu oscaru jsme vzdy zkoukli nominovane reklamy a pak si poslechli kdo a proc to vyhral.
Ian pronesl svoji rec o tom, jak odlisne jsou pohledy na reklamu z pozice reklamni agentury a z jeho zidle. Vsichni se bavili, ponevac to prospikoval vtipnymi postrehy z praxe.
Na zaver nas uspala pani z SATV, ktera nas zahrnula hromadou cisel o tom, ktery porad vydelal kolik penez - nebo kolik prodelal??? To uz nevim, usinala jsem hned po prvni varce cisel.
Potom jsme slupli desert a hura domu. Jeste ted se smeju, jak tam ti hosici synchronizovane delali svicku. (Zvednout nohy do stropu a podeprit si zadek rukama -narocne!!) Skoro jako na hodine telocviku. A raz, a dva!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat