Donedávna jsme si o Mikuldovi mysleli, že je to sice sladké zvířátko, ale že mu nějaké to kolečko přece jen chybí. Ale poslechněte si toto.
JZ je velmi starostlivý manžel a tak se kolem budky prohání jako kosmická raketa a odráží jakýkoliv pokus místních holubů o trochu toho zrní. Nevadí mu, že je více než třikrát menší, ani to že těch zatracených holubů je skoro 20 a on je na ně sám.
Někdy mu dokonce příjde nutné postrašit i vetřelce, co se objevuje ve skleněných dveřích a náramně se mu podobá. Tato aktivita mu vynesla vekou oblíbenost u našich koček, které pak okamžitě všeho nechají, nalepí se na sklo z druhé strany a něco na něj volají v kočičím jazyce.
Tak si takhle hledím svého a najednou slyším jak se ke mně blíží srdce ryvný vřískot. Mikuláš se hrdě vznášel na obláčku pýchy a v pusině si nesl jednu z JZího manželek. Pěkně mi ji položil k nohám a nenuceně si začal olizovat tlapky.
Za přinesenou kořist totiž dostanou naši neohrožení lovci od mamky kousek šumky. Tento trik jsme cvičili několik týdnů, ale výsledek je sladký. Naši miláčci nám teď nenechávají po bytě polosnědené ještěrky a jiné „voňavé“ vnitřnosti.
Takže Mikuláš dostal svůj kousek šumky a ptáček se opět rozletěl za rodinou.
Ani ne o hodinu později se scénka opakovala do slova a do písmene.
Je těžké říct jestli to byla stejná „manželka“ nebo jiná, ale Mikuláš dostal šumku přesně podle vytýčeného plánu.
Mikuláš je jedna vychytralá šelmička, a ví moc dobře, jak si obstarat šumčičku. Žádné kolečku mu rozhodně nechybí.
Žádné komentáře:
Okomentovat