den na prd

tak jestli si myslite, ze mate nekdy den na prd, tak si poslechnete tohle.

dneska to zacalo celkem dobre. vstali jsme na cas v 5 rano a na 6 jsme se pekne dopidinozili do fitka.

po 7 jsme byli doma a zacal cirkus, ponevac nez se ian vykoprdil a nez jsme ukazali stevovi (nacelnik stavitelske tlupy) co vsechno si prejeme, aby zpravili, tak bylo 9 a me rychle poslali, abych sla koupit barvu na steny.

koupit barvu mela byt hracka. nakonec mi to ale tvralo hodinu a pul a byla jsme ve 3 obchodech. v tom poslednim me jeste nakrkli, ponevac mi jednak nechteli dat tu barvu co jsem chtela a zacali to michat uplne do spatneho zakladu. po nekonecnem cekani mi nakonec dali neco, co by se dalo ustat - ackoliv - zkuste si to odhadnout ze ctvrecku 2 x 2 cm.

to uz na mne, ale cekali doma dalsi lidi takze jsem se rychle odporoucela a sla jsem ke kase. tam mi rekli cenu - 3 x tak drahsi nez barva, kterou jsem koupila pred dvema dny. tak jsem tam zacla nadavat, ze mi to meli rict driv nez to zacli michat. no ale nebylo mi to nic platne. barva byla namichana a doma na me cekal malir se stetcem v ruce.

tak jsem dorazila domu, abych se podivala na to jak dlazdic zase zmrskal kachlicky ve sprse. vice me nastvato, ze jsem byla jedina, ktere to tak prislo. pripojuju fotku. zvecte si to.

no reknete sami jestli podlaha za 4 tisice ma vypadat takhle?

inu rekl mi, ze az to uschne tak vytukaji ty spatne kousky a nahradi je jinyma.

krom toho mi prijde idiotske, ze ty uriznute kousky jsou na strane, kde je nic neschova. kdyby byli na druhe strane tak je prikryje chromovany pruh, ktery prijde pod sklenene tabule, ktere budou tvorit sprchu.

taky vam to prijde na hlavu?

bu na to jsem opet nakoukala do koupelny a mozes to tam zas sudla tak blbe, jako pred tim. tak to spolu zas vylozime, abychom zjistil, ze mu nekde kus nevychazi. pri tom se mozes nervnul odhodil naradi a odjel.

co na to rict?

dneska taky konecne dorazili borci z bezbecnostni agentury. montujou to tam zbesile, ale ouha - ty mrize jsou nejake kratke. ze by to nekdo spatne zmeril???? uz se ani neptam a velim at si s tim nejak poradi a ty mrze tam nejak nasadi. mezi tim totiz jako o zavod budujou venkovni sprchu, ktera roste do vysky a je jasne, ze za par hodin uz nebude kudy ty mrize nanosit ne jejich misto urceni. leda by lezli po strese.

nechapu proc se porad divali na me, jako bych jim to mela nejak vyresit?

uzasny den !!!!

Mraveniště

Tak utekl další den kdy si tu všichni lezli po hlavě.

Konečný výsledek je ale překrásný.

Proč se učit o přírodě

"In the end we conserve only that which we love, we love only that which we understand, we understand only that which we are taught"

Baba Dioum (Senegalese Ecologist)

"Nakonec opatrujeme stejně jen to co milujeme. Milovat ale mužeme jen to čemu rozumíme a rozumíme jen tomu čemu nás naučili."

Baba Dioum (Senegalský Ekolog)

Fotky z druhého výletu s ANT. 13-14 brezna 2010

dnešní stav

Koupelny - pokračování

Zítra budeme pokládat podlahové topení a instalovat vanu v koupelně pro hosty. V pondělí se budou pokládat kachličky a prý za dva týdny budou hotovi.

Díry na okna jsou vyraženy a omítky jsou nahozené.

Už to začíná vypadat tak jak jsme si to představovali.

V koupelně pro hosty bude v pravém rohu sprcha a pod oknem bude vana. Vedle dveří pak bude umyvadlo.

Naše koupelna teď vypada obrovitánská. Vedle dveří budou umyvadla. Tam co trčí ze země ta bíla trubka bude vana a za dveřmi v tom koutě bude sprcha. Na posledním obrázku je vidět koutek pro záchůdek a zhruba tam jak to není kvůli sluníčku vidět, bude venkovní sprcha.

Taky všechny ostatní součástky dorazili. Mikeš je právě kontroluje.

Na pastvě

Právě jsme se vrátili z dnešního praktického školení.

Dneska jsme se učili jak správně používá klíč k určování stromů. Jednoduše nás vypustili do parku a pod dohledem jsem škubali ze stromů větvičky, které jsme pak museli podle knížky určovat.

Řeknu vám, že po našem přechodu tam po nás moc nezbylo. Bylo nás asi 30 a když si každý uškubl s 2m stromečku svoji větvičku, chudák stromek měl co dělat, aby se vůbec ještě mohl jako stromek tvářit.

Počasí nám vyšlo a příliš jsme se nepekli, ale přece jen mě to po pár hodinách přestalo bavit. Jednak jsem měla hlad, ale hlavně mě nebavilo, že všechny ty stromky jsou na jedno brdo. Samá hlošina, která se většinou liší různými tvary bobulí. Nuda, nuda, šeď, šeď... Holt je říkají tomu tady bush a né park. A bush se do češtiny překládá jako křoví.

Takhle to vypadalo v Melville Koppies, kde jsme dneska byli.

Jedinou záchranou byla knížka, která byla plná spousty zajímavých vedlejších informací. Například, že některé druhy stromů jsou tak jedovaté, že i jídlo připravené na ohni z toho dřeva může zabít člověka.

No řekli byste to do téhle nevinně vypadající rostlinky?

Acokanthera oppositifolia - Common Poison-bush

Než nás rozpustili domů, připomněli nám, že za 14 je třeba odevzdat domácí úkol o trávách. Ian a já jsme se k tomu ještě nedostali, takže jsme se závistivě koukali na borce, kteří se vytasili se skoro vyplněnými formuláři a vylisovanými vzorky. Tuším že máme za úkol nasbírat 25 vzorků přesně podle seznamu a sepsat o nich referát.

Doufali jsme, že příští víkend, který je opět věnovaný trávám, bychom mohli využít ke sbírání a nebyli jsme sami. Protože jakmile nám některý z instruktorů ukázal na trs trávy, která se má dodat, všichni se na ni hladově vrhli jako by to byla poslední kůrka chleba na světě. Po našem zásahu tam nezbyl ani lísteček ani stébélko. Nic.. byl to mazec...

Třetí týden koupelnového bláznovtsví

Zdá se, že jsme skončili s kucháním a pokročili jsme ke konstruktivní práci.

Dneska se sem nahrnuli jak elektrikáři, tak instalatéři.

Lezli si po hlavě a sprejovali na zdi svoje značky jeden přes druhého, ale začátek je za námi.

Tyto venkovní dráty jsou přípojky pro podlahové topení.

Vpravo je vidět ďoura na okna a posuvné dveře. Někde v místech kde jsou obnažené cihly bude postavena venkovní sprcha.

Takto vypadá sprcha v druhé koupelně a na druhém obrázku je vidět práci elektikářů. Zřejmě přípojky na světla a pro výhřivný držák na ručníky.

Hlavní koupelna je taky zakáblovaná. Někde za hromadou písku bude záchod a v místech kde jsou dva bílé kýble bude sprcha.

Umgazi a Nový rok

Zjistila jsem, že jsem ješte nic nenapsala o našem výletu do Umgazi.

V Mazzeppa jsme se rozloučili s Corrine a Clivem, kteří vyrazili směrem do JNB a my jsme se vydali na opačnou stranu do Umgazi.

Dorazili jsme tam už před obědem. Naše chatička ještě nebyla uklizena a tak jsme se vydali na procházku po celém kempu. Zjistili jsme kde se čepuje pivo, jak vypadá pláž a zapsali jsme se na kajaky a výšlap na místní kopeček. Taky jsme vystoupali do relaxačního centra, kde jsme se hned zapsali na masáž.

Netušila jsem jak je to v Umgazi krásné. Všech 20 chatiček je postavených okolo místa, kde se řeka Umgazi vlívá do moře. Dvakrát za den je řeka s mořem spojená, ale jinak je to poklidná říčka, kde se dá nádherně koupat.

První týden bez koupelny.

V pondělí jsme odstranili rostlinky a v úterý si odvezli bezpečnostní rolety.

Ve středu jsem zamkli dveře od koupelen a přetáhli jsme přes futra dveří igelit, aby se nám do bytu neprášilo. Skupinka asi 6 chlapíku si nasadila rukavice a hbitě se jala kladivem vyrážet okna, cihly a jiné překážky, které je třeba před přestavbou obstranit.

Nebyla by to ale afrika, aby i tito pracanti nevytušili příležitost a po té co získali můj souhlas začli pomalu a pečlivě, téměř jako archeologové v kryptě, rozkrývat a odpižlávat všechno co se dá použít.

Tak se stalo, že za dva dny byla garáž plná umyvadel, van, kohoutků, toaletních mís a kdo ví čeho ještě. Jednoho krásného odpoledne to naložili na dodávku a odvezli to směrem na Alex, kde to jistě za velké kačky prodali na černém trhu.

Řekla bych, že si to zasloužili a pak, komu to prospěje, když to roztříštěné na kousky přijde na skladku? Jediné co mě mrzí, je že jsem tím zřejmě prodloužila naše bez koupelnové pokání.

Kromě této maličkosti zatím všechno funguje jak na drátkách.

Před přestavbou.

Den 1.

Den 2.

Den 3.

Jednu chvíli to vypadalo, že díky odflinknuté podpoře oken budeme muset odstoupit od plánovaných posuvných dveří. Na plac byl povolán pán inženýr a ten navrhl řešení. Dveře teda budou... alespoň prozatím si to myslíme...

Laty - ty taky, ty taky…

Máme za sebou první víkend praktického školení v přírodě. Tentokrát jsme probírali druhy trav a typy listů.

Řekla bych že naše bilance není vůbec špatná. Pochopili jsme, že o trávě nevíme zhola nic a o listech jsme zjistili, že je jeden jako druhý.

Za to jsme si dovezli príma opálení – rozumějte vypálené hodinky, rukávy od trička, ponožky apod. Pak taky spoustu naškubané trávy a větviček. Jo a Ian skóroval i pěknou kocovinu. Jednoznačně to byl velmi vydařený víkend.

Opravdu to byl pěkný víkend. Vyrazili jsme v sobotu ráno a než začla první lekce, stihli jsme v kempu postavit stan a hlavně zapojit ledničku, aby se piva řádně chladila....

Od 7:30 jsme se pak pod dohledem Michelle, profesorky Kapské university, pokoušeli rozeznat jednotlivé druhy květenství trav. To abychom mohli podle atlasu identifikovat kteroupak to trávu právě žvýká ta či ona antilopa. Případně když se někdy budem prohánět buší, tak abychom neztráceli čas a nehledali býložravce na místech, kde poznáme, že roste tráva nevalné chutě.

Tak či onak, po první hodině jsem pochopila, že to bude boj. Těch zatracených trav je hodně a rozdíly mezi nima jsou nepatrné.

To mi připomíná, že jsme všichni pracovali s lupou a není nad to, když se lupou snažíte dopátrat jestli se semínka kroutí doleva či doprava a najednou zjistíte, že se koukáte přímo do obličeje pavoukovi, který se stejně překvapeně kouká na vás a přemýšlí proč mu cloumáte s jeho bydlíkem?!

Po dvou dnech jsme se konečně jakž takž naučili rozeznat základních 13 druhů květenství (inflorescences).

Vy si teď asi vybavujete některá ještě ze školy .... mnohoramenný vrcholík, dvouramenný vrcholík (vidlan), jednoramenný vrcholík (vijan, vějířek, šroubel, srpek), hrozen, klas, palice, klásek, okolík, hlávka, úbor, chocholík a laty, ty taky, ty taky°... Nemachruju, tohle jsem okopírovala z internetu.

Navíc je mi tahle informace na prd, protože se učíme trávy místní, žádné naše středozemní psinečky, srhu nebo lipnici. A navíc se to stejně musím naučit anglicky.

Těžší než poznat jestli jde o stlačenou latu (compacted panicle) , uzavřenou latu (contracted panicle), méně uzavřenou latu (slightly contracted panicle), otevřenou latu (open panicle) nebo dokonce postranně uzavřenou latu (side-ways contracted panicle) je rozeznat co je k sakru ještě osina (awn) a co už je pluška (spikelet), případně jestli je to ještě nějaká úplně jiná štětina. Z toho jsme oba, Ianem i já, úplně vyřízení.

Proto jsme byli rádi, že si nás odpoledne vzal profesor Andrew a zopakoval s námi druhy listů a řazení listů na větvičkách. Na velmi kratičkou chvíli nám tím zvedl náladu, protože jsme si mysleli, že to je přece jasné jak facka a že identifikace stromu bude hračka.

Pravda by to byla, kdyby ty africká stromy nevypadaly všechny jako trnitá hlošina před chcípnutím. Všechny listy byly stejné a tak jsme stejně museli začít studovat jak které listy smrdí, kterým směrem vedou chloupky, jestli jsou v listu skvrnky když se na něj díváme proti světlu, či co se děje když jej přetrhneme nebo když jej dáte na jazyk....

Od úplného zoufalství nás mohlo zachránit už jen to chlazené pivo a radost z toho, že v tom nejsme sami.

V kempu krásně plápolal ohýnek a i přesto, že jsme se všichni pekli celý den na sluníčku za teploty 40C ve stínu, velmi rádi jsme se shlukli okolo táboráku a hromadně jsme žehrali na svůj úděl. Čím blíž byla večeře, tím se někteří z nás stávali hlasitější a opilejší. Ian ráno vypadal velmi pobledle a se slovy "to byl ale pěkný večer" si šel dát aspirin a colu.

Přes mohutné veselení zvládli všichni v neděli vstanout a neprospat několik dalších lekcí. Po obědě jsme zbalili stany, nasedli do aut a vyrazili jsme domů.

Ve středu nás čeká další teoretická lekce a na příští školení v přírodě si počkáme dva týdny.

Když teď vím jak vážně to myslí, jsem strašně ráda, že díky návštěvy Veličků zmeškáme školení o pavoucích. Mám špatné tušení, že půjde o velmi intimní kontakt s osminožci, o který moc nestojím.

° Pro ty, co neví, tohle je hláška paní Medřické, co by maminky v Takové normální rodince v díle Kačenčin nápadník. Měli byste si to zopaknout….! :)