Ian se vratil s Londyna s poradnou chripuli. Uz v patek nevstal z postele a krome obcasneho procitnuti, na varici se hrnky s coldrexem , prospal cely den.
V sobotu jsem ten bacil chytila i ja a v nedeli uz jsme lezeli oba.
V pondeli jsem se citila lipa chtela jsem aspon odeslala par mailu. Jenze muj laptop se rozhodl, ze se mnou skoncil a ne a ne nastartovat.
Tak jsem si rikala, ze je treba ho dovezt do opravy, abych na utery mela na cem pracovat.
V oprave mi ale rekli, ze si delam marne nadeje, a ze me vyjde levneji si koupit novy. Tak jsem se rozjela o obchodu a po porade s “kamaradem na telefnu” jsem si koupila novy.
Ten jsem odevzdala v oprave, aby mi tam pretahli data z ted uz oficialne mrtveho notebooku.
Doma se mezi tim roztahovali securitaci, kteri instalovali kamery. Dorazili me tim, ze tv, ktera je soucasti smlouvy, naistalovali uplne mimo vyhrazene misto. Kreteni. Mela bych se prestat divit – dyt je to tu uplne normalni.
Uplne vyrizena jsem odpadla do postele a druhy den jsem ten blazinec musela vylezet.
Jedinemu komu jsem otevrela ten den dvere byl chlapik od telekomu, na ktereho jsme cekali jak na smilovani Bozi. Pry uz konecne nasli kde nejaky kreten presekl nas kabel a opravili jej. Hura!!!! Tak po tydnech a tydnech bez internet jsme opet on line.
Žádné komentáře:
Okomentovat