Včera u nás opět padaly kroupy. Celé to trvalo asi 5 minut, ale stalo to za to.
Ian a já jsem tu smršť chytili v autě po cestě domu. V takové chvíli nezbývá motoristům než se zastavit a počkat až to přejde.
V autě to pak vypadá jakoby na vás někdo sypal z vlečky štěrk. Kroupy se rozpraskávaly o přední sklo a kapotu tak hlasitě, že jsem si myslela, že se něco dozajista brzy rozbije.
My i auto jsme to přežili bez následků, ale doma jsme zjistili, že Elišku chytila ta bouřka venku a že se stihla, dupka naše malá, schovat jen pod takový slaboučký keříček.
Našli jsme ji tam úplně promočenou a vystrašenou.
Ty kroupy byly velké asi jako blůmy, takže dobře mířená kroupa mohla způsobit velké bolesti.
Ještě že je Eli celá a že se jí nic nestalo.
Ráno našel Ian na zahradě opuštěné ptáčátko. Počítáme, že je sirotek, tak ho za chvíli povezu k veterináři. Nechci ani pomyslet jaká kanonáda to musela být pro všechno ptactvo.
Žádné komentáře:
Okomentovat