sobota 6. června 2009

Vězněm v cizí zemi.

Možná, že naši předkové kdysi zápasili dennodenně o holý život, ale chtěla bych je vidět, jak by se vypořádali s byrokracií. Já bych řekla, že den na úřadě, zejména na tak fantasticky fungujícím jako máme v JAR, by je odrovnal.

Moje dnešní stesky platí na adresu ministerstva vnitra a jejich pasovému oddělení. Už podruhé v mém relativně krátkém pobytu tady mi znepříjemňují život. Když se nad tím tak zamýšlím, tak jen dvakrát jsem po nich něco chtěla a vždycky to bylo drama.

Můj požadavek byl, věřte mi, jednoduchý. Můj starý pas, kde mám vízum pro JAR, končil platnost v květnu. Proto jsem na začátku března požádala, aby mi to vízum přepsali do pasu nového.

Je červen a furt nic. Voláme tam obden a do minulého týdne jsme z nich nedostali rozumnou větu. Minulý týden jsem přišla o kreditní kartu a protože bez průkazu totožnosti si nemůžu vyzvednou novou, chtěla jsme po nich, aby mi ty pasy vrátili alespoň na den.

Tak jsme zjistili, že moje pasy jsou kdoví kde. Prý byly vyžádány pro vyšetřování nějakých nesrovnalostí jinou pobočkou. Vyšetřování prý stále probíhá a pasy jsou v rukou vyšetřovatelů.

No já nechci malovat čerta na zeď, ale můj starý pas už je dávno neplatný a tak mám pocit, že od 1. června jsem tady ilegálně. Mimoto mě trápí, že bez pasu nemám šanci vycestovat. I kdybych si nechala udělat přes českou ambasádu nový pas, což by trvalo 6 měsíců, tak v něm stejně nebudu mít vízum pro trvalý pobyt. To vízum, které mi trvalo dva roky, než jsem ho dostala.

No řekněte sami, jestli byste radši nešli lovit jeleny, než bojovali s byrokraty?

Žádné komentáře: