Vikend

Tak jsem si rikala, co se u nas pres den deje, ze nestiham ani nic napsat na web?
Co se napriklad delo tento vikend?
Jelikoz jsme meli minuly tyden mensi drama s kotaty, rozhodli jsme se tento vikend zustat doma a ujistit tak nase chlupace, ze stale tvorime fungujici rodinnou jednotku.
Plan se zvrtlu hned v sobotu rano, kdy jsme se v jakemsi silenem amoku rozhodli jit pesky do obchodu, zakoupit bezglutanovy chleba.
Bylo po desti a venku bylo az prilis pekne na to sedet doma. Cekali jsme se, ze za hodku budem zpet, ale osklive jsme se pletli!
Nikdy predtim jsme tuto trasu nesli a proto se nam podarilo okamzite zabloutit. Ccestu tam, ktera vede z kopce k rece, pres reku a pak do strmeho kopce jsme zdolali za hodinu a pul!!!
Koupili jsme chlebik a neco malo dalsich surovin, ktere si Ian smele nalozil v batohu na zada a hura zpet.
Tentokrat jsme presne vedeli kudy nejit a zvolili jsme nejprimejsi cestu domu. Blizilo se poledne a slunce prazilo o 106. Nas pochopitelne nenapadlo pouzit rano protiopalovaci krem, takze jsme se pekli jako jako kurata na grilu. Nepomohlo ani, ze si Ian zacal pestovat masivni puchyre za patach a maliccich u nohou.
Cesta zpet vedla kolem domku Colleen a Haydna a tak jsme se zastavili na pokec. Uprimne, chteli jsme zkontrolovat jestli se Haydn uci na pondelni zkousku. Haydn nebyl doma. Nic mene 15 minutova pauzicka a nekolik hltu zarucene ciste vody z Colleenina cistice vody za prisernych 6000 randu, nas osvezili natolik, ze zbylych par kilasku jsme stihli za 15 minut.
Rychla snidane, sprcha a supito presto do obchodu. V planu bylo zakoupit fuksie, nove kolo pro Radusku, vymenit pochroumany telefon a sehnat tenisky pro Iana.
O dve hodiny pozdeji jsme sedeli vycerpani v aute a mirili jsme domu. Za to jsme ale meli nove tenisky, hodinky co meri tep, krokomer, pilaty balon, nove papuce, nekolik tricek, nove boticky pro Iana, 9 zbrusu novych taliru a puged kytek pro Sharon. Nekdy mezi teniskami a novymi tricky jsme totiz byli pozvani ke Kralingenum na veceri.
Ian se doma vrhl na studium manualu a ja jsem se rozhodla osmazit na obed nejakou tu rybu. Nez jsme se dali dokupy byl vecer a my museli vyrazik na veceri. U Kralingenu jsme skoukli jak Nadal dostal vyprask od jakehosi frenchmana. Vsichni se tim neuveritelne trapili. Nechapu proc???
Tonik zacal behem vecera vzpominat na Prahu a podle se vytasil s odporne teplou Becherovkou. Ocenila jsem, ze ji vubec mel a dala jsme si s nim nekolik kalisku. Nevim jestli to bylo tou becherovkou nebo kremovou bombou, kterou jsme spucovala na zaver vecere, ale moje brisko se rozhodlo protestovat. Kdyz jsme po 4 navstivila zachod Ian se smiloval a odvezl me domu.
Kotata jsme nasla schoulena na prahu s koziskama nasaklyma destem. Vesele nas nasledovala do postele, kde na perine blativymi packami vytvorili pozoruhodny vzorek. Kdyz uz jsme skoro spali, prisel nas navstivit sousedovic drsnak zrzek a pod oknem vypukla druha svetova. Jednim skokem jsme zdolali vzdalenost postel - dvere a jako zkusena protiterorova jednotka jsme vyrazili zjednat poradek. Ian zacal desit protivnika hlasitym “hus, hus” a pridal k tomu jakousi kreaci s rukama a nohama, kterou by mu mohl lecktery medajliska z olympijskych her zavidet. Ja jsem se jala vabit Mikese z blizkeho krovi. Eliska nas s nezajmem sledovala ode dveri. Zbezna prohlidka Mikese nas ujistila, ze tentokrat to prezil bez nasledku a rychle opet do pelisku. Okna jsme pro jistotu tentokrat zabednili.

Nedele rano mela puvodne byt asi takto – vstat co nejpozdeji, cajicek na zahrade, precist ranni noviny, doresit pozvanky na svatbu… jenze Ian si stihl neprozretelne, a zrejme pod vlivem alkoholu, domluvit golf, takze se v 7 rano, s poradnou kocovinou, vykulil s postele a bleskurychle se zacal pripravovat. Po vcerejsim opalovani vypadal jako lobstr, coz mu pripomelo se tentokrat natrit poradnou vrstvou portislunecni ochrany. Slupl i snidani co jsem stihla nachystat a v 7:30 byl v cudu. Ja jsem se pak vrhla na prani pradla, zaplaceni nekolika faktur, pripravy seznamu emailovych adres svatebcanu a nez jsem vylezla ze sprchy byl Ian zpatky.
Stale bylo treba se vydat do zahradnictvi a zakoupit fuksie pro nase dva zavesne truhliky. V Lady Beth zahradnictvi meli snad million druhu fuksii a tak jsme si nakonec domu dovezli 10 kousku fuksii prazvlastnich tvaru a barev. Prekvapive do zavesnych truhliku jsme si koupili panasovane koprivy, cert vi proc?
Taky jsme stihli vymenit muj telefon a zastavit se u znamych okouknout jejich nove instalovane zaclony.
Domu jsme dorazili okolo 4. Venku uz se zase dalo prebyvat bez toho aby se jeden potil jako v saune a tak jsme presunuli tv na nasi novou sklapeci policku na zahrade (Soniku, tisicere diky za nalezeni obrazku) a pustili jsme si zaznam nejnudnejsi F1 teto sezony.
Ian si v mezidobi stihl zaplavat a ugrilovat vybornou veceri. No a ja jsem se pustila k psani tehle slohovky. Vikend je pryc a opet jsme toho moc nestihli.
Na zaver prece jen jedna vyborna zprava. Mikulas uz zase skotaci po byte jako by se ctvrtecni trauma vubec nekonalo.