Zachovejte paniku !!!

Plížíte se vysokou trávou a najednou na vás vybafne rozzuřený slon. Někdo by možná ztratil hlavu, ale zkušení průvodci, jací jednou s Ianem budeme, zavelí: DON´T MOVE! STAY STILL! DON´T RUN! /nehýbejte se! buďte zticha! A ne aby vas napadlo utíkat!/

Dvěmi ranami pak skolíme to nepříčetné zvíře. /více než 3 naboje v zásobníku stejně nemáme/ Bleskurychle znovu nabijeme a krokem, který by nám záviděl i sám Vinettou, se přiblížíme k padlé bestii. Hlavní pušky jej pak štouchneme do oka a pokud uslyšíte: NO CORNEA REACTION! ANIMAL DOWN! Žádná reakce oční rohovky! Zvíře je mrtvé! můžete v klidu vydechnout. V opačném případě uslyšíte ránu, která tomu nebohému živočichu zkrátí velmi podstatně život.

Kdo ještě nemá strach je blázen!

Jedna věc je pobíhat po střelnici a hrát si tam na GI Joe. Vykřikovat prapodivné hlášky a šťouchat puškou do papírového obrázku lva. Úplně něco jiného je vyrazit si pěšo na safari do parku, který se hemží dravou zvěří, prchlivými matkami, které musí bránit za každou cenu své potomstvo, primitivně uvažujícími hady a kdo ví čím ještě. A pokud se vám poštěstí a vedoucí vaší výpravy bude nějaký zelenáč jako jsme my dva, tak radši vemte nohy na ramena.

Jediné co nás prozatím uklidňuje jsou naše solidní střelecké výkovy. Nosorožec je můj a lev je Ianův.

Každopádně zkoušky se blíží /listopad/ a do té doby je třeba trénovat jak to jen jde. Máte někdo zájem se dobrovolně přihlásit do příští skupiny, kterou povedeme bushí : )

Slavnostni zahajeni MS 2010

Vsechno zacalo uz vcerejsim koncertem. Nevim jestli jste se koukali, ale ja osobne si myslim, ze byl tak trosku ubohy. Krome Shakiry a Black Eyed Pies tam byly v nekterych pripadech uplne hruzostrasne vykony. Ian mi rikal, ze pry k kvuli tomu tady byl priserny poprask, ze si lidi stezovali, ze tam nebylo prizvano dostatek “africkych” umelcu a tak to nakonec dopadlo jak to dopadlo.

Necham to na kazdem at si to posoudi.

Rano jsme zjistili, ze po koncerte se stala hrozna vec a opily ridic, ktery vezl rodinu Nelsona Mandely havaroval a Mandelova 13 leta vnucka to neprezila.

Mandela mel prijit na zahajovaci zapas, ale nikdo mu nemuze vycitat, ze to odvolal.

Prvni zapas se hral v novem stadione v Sowetu.

Sonka s Misou si asi vzpomenou na nas vylet do Soweta (South Western Townships), kde jsme byli v muzeich Hectora Pitersona a Nelsona Mandely. A hlavne teda na navsteve u jakych si lidi co meli v obyvaku zlute kozene sofa.

Kazdopadne, pointa je ze to neni az tak daleko. Zhruba hodinka cesty. Jenze v den zahajeni byl vsude srumec. V Sandotu byli dva obrovske parky kde se zive vysilalo na obrazovkach a taky je zde nejvice hotelu odkud bylo treba odvezt zahranicni turisty.

Proto jsme Ian a ja odjizdeli autobusem uz v 9:00 hod, abychom to na 14:00 stihli.

Nikdo netusil jak to bude u stadionu vypdat, kam az se dostanem, odkud budem muset jit pesky, jaka bude fronta pred stadionem apod.

Inu zacatek byl krusny. Cesta ze Sandtonu byla uplne marna. Za prvni hodinu jsme se presunuli jen maly kousek. Cestou jsme ale videli zlutou zaplavu lidi, ktera se linula vsude kolem nas. My osobne jsme taky byli vymodeni:

Lidi stali sporadane v dlohych frontach na autobusy a taky na posledni listky.

Okolo 12 jsme dojeli na misto Gold Reef City, kde jsme byli nuceni zaparkovat a pouzit pristavene autobusy. Stadion byl uz jen 6km vzdalen.

Tak jsme si rychle jeste dali neco k snedku v mistnim obchodaku a hopli jsme na soccer bus.

O nejakem znaceni nemohla byt rec. Proste jsme videli hloucek autobusu, tak jsme tam sli a do jednoho jsme nasedli, ponevac v nem sedelo uz nekolik zluto-zelenych lidicek.

Pocitam, ze chudaci mexicanci si asi uzili nejistoty. Nebylo se ani koho zeptat. Ridici kolikrat ani neumeli anglicky.

Autobusek nas dovezl pred stadion, ktery vypadal vazne dobre. Lidicky proudili soporadane v radach dovnitr.

Kazdy jsme si prosti kontrolou a pak uz jen stacilo podle znaceni najit svuj vchod a chodicku do ke svym sedadlum. Vsechno slo hladce.

S potesenim jsem zjistila, ze zachodky jsou uplne vsude. Hura. Prece jen bylo docela zima a ty plastove sedacky moc nerejou.

Okolo nas sedeli vsichni ve zlutem ale i par zelenych mexicancu se jejich sombrery a azteckymi korunkami z pery.

Hned jak jsme prisli zaclo zahajovaci predstaveni. Me osbone bylo trapne se na to koukat. Bylo to horsi nez skolni predstaveni.

Prislo mi to, ze hloucek lidi byl poslan na hriste a teprve tam se domlouvali co vlastne budou delat.

Nastesti asi po hodine bylo po vsem. Bylo to kratke a trapne.

Pak hriste uklidli a mys jsme si zasli pro pivo. Kdyz pak nastoupili na hriste hraci, meli jsme konecne nejaky kulturni zazitek. Jejich trening byl zajimavy. Ti nasi dokonce jakoby tancili. Poskakovali tam v rytmu a ve fromacich.

Jaky byl fotbal vsichni vite. Atmosfera na hristi byla uzasna. Vuvuzely hucely o 106 ale kupodivu mi to vubec nevadilo. Vsichni se pokazde zvedli ze zidlicek, kdyz uz to vypadalo na gol. Kdyz nasi skorovali tak se kricelo a brecelo a tancilo!!!!

Pak nam ale dali gola mexikanci a my jsme zase zacli povzbuzovat nase aby tam supli jeste jeden. Nekolikrat to vypadalo, ze se to povede. Tech posledich 10 min bylo uzasnych. Skoda toho brevna, ale stejne jsme spokojeni s vysledkem.

Prekvapive nidko na stadione neprojevoval nejmensi znamky agrese. Mlade africanky se ke konci zapasu druzne bavili s mexikanci apod.

Po skonceni zapasu vsichni opet sporadane odchazeli. Obac se uplne cizi lidi davali do rozhovoru, obycejne na tema “tvuj kostym je fakt prima, kamo” nebo “to byl ale prima fotbal” .

Nidko se netlaci, nidko nekricel, vsude byl klid jako bysme sli z koncertu a ne z fotbalu. Venku se pak prodavali parky a jine pochutiny, ktere si kupodivu kupovalo hafo lidi. Ne jen netusici turisti. Kdyz nad tim ale uvazuju tak tam bylo vice nez 2/3 cernych a tem asi nejaka strava zakoupena z chatrci z vlniteho plechu asi nevadi.

My jsme cupitali stejne jako stovky dalsich na nastupiste autobusu do gold reef city. Byly tak nastavene ploty, ktere ohranicovali had z lidi, kteri cekali na nalozeni. Mohla nas tam byt tisice. Behem nesele hodinky se dostala rada i a nas.

Uz nevim v kolik koncil fotbal, ale domu jsme se dostali neco po 20 hod.

Celkove musim rict, ze organizace transport celkem pokulahava. Ze znaceni neni uplne idealni a casy odjezdu a prijezdu jsou tajemstvim i pro ridice. Za to ale dav divaku je sporadany, nikdo neremca a tak nejak to kupodivu funguje.

Jsam rada, ze jsme to videla a jsem rada, ze to zatim klape. Nejsem si jista co by se stalo v pripade krize. Nikde kolem totiz nebylo videt zadne organizatory, ci policii, tak nevim koho by se kdo dovolal.

Pri cele llistku (6000kc) by se ale docela dost mohlo stat, ze nekdo z obecentsva by mohl byt doktor a treba by zakrocil J

Vsimla jsem si totiz, ze divaci byli dvoji - jedni meli silene odevy z barve zlute a jini vystavovali sve Gucci doplnky vsem na odiv.

V sobotu jdem na zapas Nigerie a Argentina, tak uvidim jak tenhle zapas bude vypadat stejne.

Ceska TV

Uplne nahodne se stalo, ze mame novou / starou plazma tv.

Novou, protoze ji instalpvali teprve v pondeli a starou, ponevac to je model z roku raz dva.

Nic mene, krome toho, ze nam ukazuje pohyb vetrelcu v zahrade, ktery je zachycen 5 novymi kamerami, da se na ni poustet ceska televize!!!

Hura !!!! a jeste jednou HURAAAA!!!

Nebylo to na prvni pokus, nektere kabely bylo treba dokoupit, ale uz vcera vecer jsem se mohla koukat na vecernicek s makovou panenkou :)

Konecne po letech se v JAR zacal prodavat nelimitovany internet a tak se muzu koukat na ceske programy do umdleni a bez vycitek svedomi.

Australane??!! Webber & Jackman

Po nedelni F1 jsem si rikala, ze je treba si o tom Webberovi neco precist.

Cim vice jsem si o nem cetla, tim vice byla evidentni znepokojiva podobnost z jinym fesnym australanem. Inu reknete sami.

Ta podoba?!

A pak kdo by to byl rekl, ze tihle fesaci si nabrnknou starsi panicky.

Pri te prilezitosti jsem nasal tenhle stary obrazek Hugh Jackmana a jeho manzelky v dobe kdy se poprve sesli na platne. :)

JAR vs Dansko

Dneska jsme meli jit na posledni pratelak pred patecnim zahajenim MS2010.

Vyrazili jsme celkem dobre 3 hodiny pred zapasem. Cesta do Pretorie trva mimo dopravni spicku zhruba hodinu. Je sobota 12:00, takze kdo by sakra jezdil do Pretorie??!!

No vypadato, ze krome nas, tam mirila tak asi pulka afriky. Fronty byly vsude a nedaly se nijak objet.

Asi po hodine a pul, vesmes stani ve frontach, jsme se dostali na dalnici, ktera byla zrovna tak ucpana ve vsech 4 pruzich.

Vsude kam se podivas byli lidicky ve zlutych trickach, kteri taky zarucene chteli na stadion. Nektere autobusy to vzdali a na okrajich cesty nechali sve obeti vystoupit a pustili jim zapas z radia.

My jsme nakonec zhodnotili, ze pri tehle rychlosti bychom tam byli na poslednich par minut, tak jsme to otocili a jeli jsme to sledovat domu.

Kdo se dival vi, ze JAR dalo krasny gol a vsichni jsme meli sanci si zarvat z plnych plic LAAAAAAAAAAAAAAAAADUMA !!!!!

Ja osobne jsem rada, ze zadny takovy dopravni zazitek me uz neceka a pro ty co maji listky mam jednu radu – vyrazte uz rano !!!

Rymecka aneb kdyz se sere tak se sere....

Ian se vratil s Londyna s poradnou chripuli. Uz v patek nevstal z postele a krome obcasneho procitnuti, na varici se hrnky s coldrexem , prospal cely den.

V sobotu jsem ten bacil chytila i ja a v nedeli uz jsme lezeli oba.

V pondeli jsem se citila lipa chtela jsem aspon odeslala par mailu. Jenze muj laptop se rozhodl, ze se mnou skoncil a ne a ne nastartovat.

Tak jsem si rikala, ze je treba ho dovezt do opravy, abych na utery mela na cem pracovat.

V oprave mi ale rekli, ze si delam marne nadeje, a ze me vyjde levneji si koupit novy. Tak jsem se rozjela o obchodu a po porade s “kamaradem na telefnu” jsem si koupila novy.

Ten jsem odevzdala v oprave, aby mi tam pretahli data z ted uz oficialne mrtveho notebooku.

Doma se mezi tim roztahovali securitaci, kteri instalovali kamery. Dorazili me tim, ze tv, ktera je soucasti smlouvy, naistalovali uplne mimo vyhrazene misto. Kreteni. Mela bych se prestat divit – dyt je to tu uplne normalni.

Uplne vyrizena jsem odpadla do postele a druhy den jsem ten blazinec musela vylezet.

Jedinemu komu jsem otevrela ten den dvere byl chlapik od telekomu, na ktereho jsme cekali jak na smilovani Bozi. Pry uz konecne nasli kde nejaky kreten presekl nas kabel a opravili jej. Hura!!!! Tak po tydnech a tydnech bez internet jsme opet on line.

Plži

Hězdy jsou krásné a zajímavé, alé člověk si stejně pamatuje více věci, nad kterými zůstavá rozum stát.

Například věděliste, že hadi mají dva penisy?!

Ne? Ja taky ne. Prý ale používají vždy jen jeden podle toho, na které straně samička je.

Teď bych potřebovala jakési tlačítko delete, které by vymazalo představu kopulujících hadů z mé hlavy.

Totéž se dá říct o obrázcích, které nám ten den ukazovali. Všechny na téma jedy a uštknutí hadem.

Nic pěkného to nebylo. Probrali jsme všechny 4 druhy jedů, které hadi mají v repertoáru a jak působí na oběť. Taky jsme probrali hadí tesáky a kde má který druh kanálky na jed. Nezapomněli jsme ani na plivací hady a než byl konec hodiny, tak jsem měla velkou chuť utéct.

Pokud jde o antisera, tak prosím vás zapoměňte na to. Šance, že vás to serum nezabije je 1:10. Antiresum se vyrábí tím, že hadí jed píchnou koni, ten vyrobí protilátky a ty jsou z jeho krve pak extrahovány. Kdo ale ví jestli budou fungovat? Je to přece jen koní krev.

Navíc tyto antiséra musí být čerstvá a uchovávána v pečlivě kontrolované teplotě. Žádná safari lodge ale není na nic takového stavěná a tak se raději nechte prevézt do nemocnice, kde minimalizují vedlejší účinky jedu dokud se sám nevstřebá.

Abysme mu všichni neutekli kořenil nám lektor peřdnášku příhodama, jako například o tom jak britští kolonialiste chtěli chytit zelenou mambu a 7 černochů muselo umřít, než ji vyštourali z termitiště, kde si chuderka malá dávala šlofíka.

Taky nám vysvětlil, že 30mg jedu zmije útočné zvládne hravě zabít 500 ovcí. Zřejmě mají zmije těhle jedovatých proteinu habakůk, ponevač jeden její kusanec jich obsahuje 600mg. Když už, tak pořádně.

Na závěr aby nás před spaním uklidnil nám vykládal o želvách.

Věděli jste například, že jak hadi, tak i želvy vajíčka nemají chromozom pohlaví. Jestli se z vajíčka narodí sameček nebo samička rozhodne teplota při líhnutí.

U hadů čím chladněji je, tím více se líhne samečku. U želv je tomu naopak.

Prý jakási cizokrajná rostlina, zanešená do Kruger parku ptáky, způsobila svým rychlým růstem a stinnými listy, téměř vyhynutí jednoho druhu hadů. V místech kde se tahle rostlina roztorstla se totiž rok po roce rodili jen samí samečci.

Želvy vesměs kladou vajíčka do písku a ty nahoře, blíže sluničku, budou samečci a ty hlouběji v chladnu budou samičky.

Co se týče želv. Jedno varovaní. Nikdy nezvedejte želvu ze země. Snad jen na začátku jara. Každá želva ma vodový vak, do kterého si hromadí vodu na zimu. Když je ale ve stresu, vypustí tu vodu do krunýře a na zimu, kdy je sucho, ji pak nic nezbude. To znamená, že takto zvednutá želvička je s podstatě mrtvá.

Hvězdy

Včera byla přednáška o astronomii, takže se dneska potýkám s pocitem méněcennosti a rezignace.

Obrázky z Hubblova teleskopu mě úplně dodělali. Zvláště ten nejslavnější „Pillars of creation“.

V podstatě jde jen o prach a plyny nazvaný „Eagle Nebula“ vzdálených asi 7000 světelných let od Země. Podle toho co nám říkali, tak z každého toho prstíku (na těch sloupech jsou vidět malé prstíky) se časem odpojí časem kus ve tvaru „vajíčka“, ze které se zrodí nová galaxie s novými hvězdami, velikosti přinejměnším naší sluneční soustavy.

Nic méně Hubble jde brzy do důchodu a loňská oprava byla jeho poslední. Plánuje se, že jej přivezou zpět na Zem a vystaví.

V červnu 2014 Hubble nahradí zbrusu nový teleskop nazvaný James Webb.

Kromě spousty technických vychytávek, jako třeba 2x tak velké zrcadlo, jeho největší výhoda bude umístění na bodu Langerově bodu 2.

(bod v soustavě dvou těles [slunce a země], v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu a zachovává od obou soustav konstantní vzdálenost)

Tím pádem bude od Země 4x dále než měsíc. Mnohem, mnohem dále než je Hubble, proto se očekává, že budeme mít možnost nahlídnout do míst o kterých se nikomu ani nesní.

Jelikož bude Webb dělat infra - červené snímky, počítá se, že se dozvíme více o tom jak vznikají planety a tím pádem i o velkém třesku.

Bikram joga

Ty silene obrazky nahatych osklivych chlapu na webu me meli varovat.

Neposlechla jsem a sla jsem vcera na bikram jogu.

Denne kolem toho skudia chodim, kdyz jdu do prace a tak me napadlo, ze bych to mohla vyzkouset.

O cem je bikram joga. Internet se o ni vyjadrije velmi opatrne. Pouziva slova jako ‘pry’ a ‘rika se’, ze vysoke teploty a velka humidita je pro telo blahodarna a protahovani je pak mnohem jednodusii.

Inu budiz, je potreba vyzkouset vsechno a tak jsem tam vcera sla.

Nejprve me prekvapilo, ze ve studiu byl puch jak v psi boude. Zvlhcovace ovzdusi jely na plne kule a me napadlo, jestli nemeli vybrat lepsi vonnou prisadu ?

Jakmile jsem se ale zacla potit, coz bylo hned po pvnim dechovem cviceni, zjistila jsem, ze to nebude vonnou prisadou, ze to tak pachne koberec nasakly potem, ktery ze vsech nas lil proudem.

Daleko horsi byl samotny instruktor, ktery se produciroval mezi nami ve svych speedo plaveckach a vsechny nas buzeroval. Jeho ego bylo tak velike, ze se s nami neveslo do mistnosti.

Velmi brzy jsem mela neodolatelnou chut mu jednu vrazit.

Kdyby se mi nedelalou soulf z toho puchu a z toho, ze stojim hlavou vzhuru a snazim se o nejakou komplikovanou pozici, tak bych urcite nasla silu na to mu neco rict.

Po asi hodine uz jsem na o nemela nervy a odesla jsem. Mr. Speedo za mnou volal neco o tom, ze kam si myslim, ze jdu. To jsem ignorovala a jsma jsem si dat sprchu. Bylo mi vedro a blivno a nemela jsem chut mu neco vysvetlovat.

Bikram joga neni pro me.

Berge Farrell

Zjistila jsem nekolik veci.

Byt v kanclu se 4 dalsima hoklama je docela zahul. Clovek se dozvi veci a hlavne teda je to makacka zapamatovat si kdo ma kolik deti a jak se jmenujou….a vubec….

Pak je du problem s oblecenim. Ctyri roky doma se tak nejak podepsali na me garderobe a se 6 pary teplaku to v kanclu moc nevytrhnu.

Mam sice kousky jeste z Prahy, ktere jsem nebyla ochotna rozdat, ale do tech se bohuzel nevlezu.

O to se postaraly hormonalni koktaily z Medfemu.

Podpatky. To je peklo. Clovek si odvykne. Uz v poledne snim o pohodlnych teniskach a crocksech.

Jinak jet u ale vsechno moc prima. Nemuzu si na nic stezovat. Sef je prima. Kancelare jsou na vybornem miste, takze rano netrpim v dopravnich zacpach jako asi 95% pracujicich v JNB.

Furt se tu neco deje a ja to nasavam jako houba. Rada bych aby to vyslo.

Jeste jednou musim pochvalit Iana, ze mi nasel tak prima praci.